Medailonky lektorů

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Několik let jsem pracovala v oboru heterogenní katalýzy ve fyzikální chemii (čištění odpadních plynů od toxických škodlivin typu oxidy síry a dusíku cestou heterogenní katalýzy). Dnes, protože vzdělávám zájemce o chemii, tak je to hodně o anorganické i organické chemii, fyzikální chemii a analytice. Stále ale sleduji, co dělají kolegové v ústavu, abych své svěřence směřovala do jejich moderních oborů fyzikální chemie a materiálového výzkumu. Kdo se  ale chce stát v první řadě učitelem chemie, je u mne v EDU laboratoři, kde společně vymýšlíme a realizujeme experimenty odhalující a vysvětlující základy a principy v chemii, na tom pravém místě.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Mými didaktickými stážemi již za roky, co stáže vedu, prošlo více než 30 studentek či studentů. Práce s nimi mě stále nutí učit se nové věci, plánovat nové experimenty, dívat se na dané téma jejich očima, diskutovat s nimi, hledat nová vysvětlení. Je to takové celoživotní vzdělávaní, které mně naplňuje. No a samozřejmě že mám radost, když vidím jejich pokroky a že je tato činnost také baví.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Do vědy jsem nastoupila hned po ukončení FCHI na VŠCHT a začala pracovat ve výzkumu zaměřeném na ochranu životního prostředí a v daném oboru mám i tzv. malý doktorát (CSc. dnes Ph.D.). Práce v laboratoři a vůbec bádání mě naplňovalo. Tato práce je velice pestrá, žádný stereotyp, provokuje vás k tvořivosti a hledání nových řešení. Před více než 15 lety mne ale vítr zavál k popularizaci a vzdělávaní zájemců o přírodní vědy, od dětí po vysokoškoláky. Takže čistou vědu již nedělám, ale stále se okolo ní točím, protože ve svém oboru píši projekty, pak je řeším a vzdělávám  experimentováním v naší EDU laboratoři  možná budoucí učitele nebo třeba i vědce :o).

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mnoho času a energie mi zabírá (kromě řešení ryze provozních záležitostí patřících k mé současné řídicí funkci) každodenní práce související s jazykovým poradenstvím, kterému se v oddělení jazykové kultury intenzivně věnujeme: kromě zodpovídání dotazů po telefonu či konzultací s kolegy je to také zveřejňování odpovědí z oblasti fonetiky a onomastiky v on-line Databázi jazykových dotazů nebo doplňování údajů do Internetové jazykové příručky. Kromě toho se snažím realizovat své vlastní, především výslovnostní výzkumy, a to i v rámci vedení studentské stáže. Dále spolupracuji s kolegy z lexikografie na revizi výslovnostních údajů v Akademickém slovníku současné češtiny. Průběžně se také zabývám popularizací, pravidelně např. přispívám jazykovými sloupky do sobotní přílohy Orientace v Lidových novinách či přednáším pro veřejnost.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Podle mého názoru je téměř povinností každého vědce předávat své znalosti a zkušenosti dál, případně popularizovat vědu a výzkumné výsledky. Na oplátku získávám zpětnou vazbu z mimovědeckého prostředí, vylepšuji si pedagogické dovednosti a také věřím, že se mezi stážisty objeví naši budoucí akademičtí kolegové. Když jsem fonetickou stáž v roce 2021 otevírala poprvé, měla jsem štěstí na mimořádně schopného studenta, kterého spolupráce se mnou nadchla natolik, že jsme spolu pokračovali celé tři roky, dokud neodmaturoval, což je zřejmě v rámci Otevřené vědy poměrně raritní. Vzhledem k tomu, co za tu dobu zvládl (nejen fonetické výzkumy, ale třeba i prezentaci na vědecké konferenci nebo společnou odbornou publikaci), s ním např. jako s tzv. pomocnou vědeckou sílou počítám i do budoucna. Stejně zaměřenou stáž otevírám i pro rok 2024 a tajně doufám, že opět najdu někoho s podobným zaujetím.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Vzhledem k tomu, že oba moji rodiče celý život pracovali v Akademii věd, jsem měla k tomuto prostředí blízko a znala jsem již od dětství jeho klady i zápory. Moje maminka dokonce stále působí stejně jako já v Ústavu pro jazyk český (avšak ve zcela jiném oddělení i v jiné budově), takže si jistě mnozí myslí, že mě sem přivedla ona. Ve skutečnosti to však bylo tak, že jsem zcela náhodou našla na Filozofické fakultě UK na nástěnce vylepený inzerát, že se bude konat konkurz do oddělení jazykové kultury ÚJČ, o čemž maminka ani netušila. V té době (tj. v roce 2009) jsem končila magisterské studium bohemistiky a fonetiky na FF UK, hlásila jsem se tamtéž do doktorského studia a učila jsem na herecké škole, kde však pro mě nebyla dlouhodobější perspektiva celého úvazku. Do budoucna jsem se chtěla zabývat výslovností češtiny, k čemuž mám právě v ÚJČ opravdu hodně příležitostí, protože zde od roku 1993, kdy bylo zrušeno fonetické oddělení, výzkum tohoto typu prakticky neprobíhal, což se snažím změnit. Zájem o češtinu jsem měla nepřekvapivě už od dětství, na základní škole mě navíc učila vynikající češtinářka, ale také mě docela bavily i přírodní vědy a hudba. Veškeré tyto zájmy právě fonetika, tedy nauka o zvukové stránce lidské řeči, velmi dobře spojuje.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mé působiště je základní výzkum, tedy poznávání světa; konkrétně zkoumání vlastností nově syntetizovaných termotropních kapalně krystalických látek a jejich směsí. Na základě nalezených vlastností (zejména mezomorfních, elektrooptických a dielektrických) pak odborníci v konkrétním aplikačním oboru mohou vybírat vhodný materiál pro budoucí použití (např. displeje, teploměry, optické přepínače a pokročilé aplikace ve fotonice a optoelektronice).

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Vedení stáží v rámci Otevřené vědy považuji za velmi perspektivní, jelikož si myslím, že základní věda by měla být přibližována talentovaným studentům, což jim může pomoct při volbě budoucího povolání. A není to jen o studentovi. Jsem přesvědčen, že studenti svými zajímavými otázkami a často nestandardním pohledem na věc přináší čerstvý vítr do plachet výzkumu.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Zkoumat přírodu a její chování mě vždy bavilo, navíc sám jsem z rodiny vědců, takže vědecká kariéra byla pro mě samozřejmostí. Když jsem dělal doktorát na MFF UK, mým vědeckým pracovištěm byl FZÚ. Po ukončení studia jsem dostal nabídku tady zůstat.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete? 

Ze základního vědeckého výzkumu jsem letos přešla do pozice řízení ústavu jako Zástupkyně ředitele pro komunikaci a vzdělávání. Na starosti mám nejen komunikaci dosažených výsledků celého ústavu, ale také vzdělávání a přenos poznatků směrem k dětem a studentům všech věkových kategorií. Lektorkou Otevřené vědy jsem více než 12 let. Ve stáží, kterou jsem vypsala na rok 2026, bych chtěla nabídnout studentům možnost nejen si vyzkoušet prakticky experimentální postupy molekulární biologie na úrovni jednotlivých buněk, ale také propojit moje zkušenosti s požadavky studentů pro vytvoření vzdělávacích programů, které by Fyziologický ústav Akademie věd ČR mohl nabízet. Věřím, že tato spolupráce může být přínosná oběma stranám :)

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší? 

Beru to jako obohacení mé práce, která mě baví. Díky stáži se seznámím s mladými lidmi, jejich současnými potřebami a zájmy. Těší mě, že během stáže si zpravidla ujasní, co je zajímá, a pomáhá jim to nasměrovat jejich budoucí kariéru, třeba i vědeckou.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR? 

Od dětství mě provází zvídavost a touha pochopit, jak věci fungují. Po prvním ročníku na VŠCHT jsem začala aktivně pracovat v laboratořích a zapojovala se do různých výzkumných projektů. Na Akademii věd, konkrétně do Fyziologického ústavu AV ČR, jsem přišla v době, kdy jsem vypracovávala svoji diplomovou práci. Od roku 2014 jsem byla zapojena do komunikace dosažených výsledků a organizace popularizačních aktivit ústavu. Předávání znalostí a sdílení výsledků výzkumu s veřejností považuji za nedílnou a zásadní součást vědecké práce.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Na Ústavu biologie obratlovců se zabývám se evolucí, ekologií a chováním ptáků. Konkrétně provádím výzkum hnízdního parazitismu u kukačky obecné na jižní Moravě (Hodonínsko) a u vlaštovky obecné v jižních Čechách (Třeboňsko). Zajímá mě také jak ptáci vidí svět okolo sebe. A jelikož se ptačí zrak velice liší od toho našeho, využívám ke studiu speciální přístroje jako jsou UV fotoaparát nebo spektrofotometr, abych mohl následně modelovat, jak ptáci vnímají barvy a vzory.  

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Rád seznamuji zapálené studenty s prací profesionálního biologa. A dělá mi radost, že řada z nich pak své další kroky směřuje na biologické obory vysokých škol. Spolupráce s nimi je navíc vždy skloubení zábavy s dobře odvedenou prací.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Již od základní školy jsem měl vztah k přírodě a chtěl jsem se o ní dozvědět co nejvíce. Logicky tedy mé pozdější kroky vedly na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Tam jsem zjistil, že chci studovat obratlovce, konkrétně ptáky. Ústav biologie obratlovců AV ČR tenkrát hledal a vlastně neustále hledá zapálené studenty, kteří mají zájem o výzkum obratlovců. Jedním z nich jsem byl i já, a tak jsem již během bakalářského studia začal spolupracovat s nynějšími kolegy na tématu své diplomové práce. 

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Mozek se skládá z mnoha různých druhů neuronů, z nichž každý má svoji specifickou funkci. Nás nejvíce zajímá, které z těchto neuronů používají ve své signalizaci nikotinové receptory, jak tyto receptory ovlivňují jejich funkci a jak se jejich vliv následně projeví na chování celého organismu. 

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Kontakt s nastupující generací budoucích lékařů a vědců je pro mě obrovským obohacením, inspirací a svým způsobem i povinností. Jako bych kromě svých třech vlastních dětí měla ještě hromadu dalších, z jejichž nadání, píle a úspěchů se můžu radovat.     

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

V době mého dospívání bohužel neexistoval projekt Otevřená věda, proto moje cesta k vědě byla trochu klikatá. Protože mě však vždycky bavilo číst, přemýšlet a tvořit, asi těžko bych mohla skončit na lepším místě.   

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Ve svému výzkumu se zabývám studiem krve. Snažím se pochopit molekulární mechanismy, které vedou k jejímu vzniku, tedy k diferenciaci jednotlivých krevních buněk. Zejména mě pak fascinuje proces zrání červených krvinek během raného stádia embryogeneze. V tomto období dochází během velmi krátkého času ke specifikaci a následné diferenciaci obrovského množství erytrocytů a hlavní otázkou mého výzkumu je: “Odkud a jakým způsobem se tato obrovská masa buněk bere?”

Zkoumání embryonální krvetvorby ve vyvíjejících se savčích embryích je z důvodu jejich nitroděložního vývoje velmi problematické. Jako modelový organismus proto používáme drobnou živorodou rybku, zebřičku (Danio rerio). Ta s sebou nese mnoho výhod, zejména však:

• vnější a velmi rychlý embryonální vývoj
• průhlednost vyvíjejícího se embrya
• konzervovanost mechanismů, které vedou ke vzniku (nejen) krevních buněk
• snadná genetická manipulovatelnost

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

V tomto roce jsem poznal prvního středoškoláka stážistu, s programem mám tedy pouze krátkodobou zkušenost. Přesto již nyní vidím první a oboustranné přínosy naší spolupráce. Z mé strany je to především jisté osvěžení, možnost dívat se na vědu, a tudíž i na svůj vlastní výzkum, prostřednictvím nového a doposud nezúčastněného pozorovatele. Naše spolupráce mi dodává jistý nadhled. Zároveň je milé a povzbuzující vidět, že existují mladí inteligentní lidé, kteří se chtějí dozvědět více a kteří jsou ochotni do svého poznání investovat nemalé množství času i energie.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Ve škole mě bavil především přírodopis. Vděčím za to zejména své paní učitelce na ZŠ a následně své paní profesorce, která mě učila biologii na gymnáziu. Ve chvíli, kdy jsme střední škole začali probírat základy vývojové a molekulární biologie a biochemie, rozhodl jsem se, že chci studovat obor Biologie na PŘF UK. Odtud již byla cesta do Ústavu molekulární genetiky jasná…

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

V naší skupině na oddělení Teoretické chemie se věnujeme vývoji nových výpočetních metod, které nám umožňují studovat molekulové systémy na počítačích, a to převážně řešením základních rovnic kvantové mechaniky.

Já se věnuji metodám, které nám umožňují studovat chování molekul po absorpci světla. Jedná se o velmi důležité procesy z hlediska mnoha oborů od biologie, přes medicínu až po energetiku a průmysl. Z hlediska výpočtů se však jedná o velmi náročné situace zabírající mnoho výpočetního času. Proto se v současnosti snažím o využití technik strojového učení, tedy - jak by nám tyto přístupy mohly pomoct posunout hranice současné výpočetní chemie. Jedná se tedy o atraktivní výzkum na rozhraní chemie, fyziky a informatiky.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Nadšení pro vědu je nakažlivé! A doufám tedy, že se mi středoškoláky podaří přesvědčit, že věda je mocný nástroj pro porozumění světa kolem nás a má cenu se jí věnovat. Stáže mi přináší radost z interakce s taletnovanými mladými lidmi a sdílení nadšení pro přírodní vědy.

Jak jste se dostala k vědě a  práci v Akademii věd ČR?

Na Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR jsem se dostal již během bakalářských studií biochemie, protože jsem hledal kvalitní pracoviště věnující se počítačovým simulacím. Fyzikální a teoretická chemie mě tehdy natolik okouzlily, že jsem se těmto oborům rozhodl věnovat na magisterském a poté i doktorském studiu.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zajímá nás spektroskopie, jak z interakce molekul se světlem poznáme jejich strukturu a vlastnosti. To je důležité třeba pro zkoumání a ovlivňování jejich biologické aktivity. Proto je také nutné vyvinout teoretické modely, které nám pomohou spektrům a chování molekul porozumět.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

V naší skupině se shodujeme, že kontakt se studenty vždy naši práci oživuje. Jsme rádi, že můžeme naše znalosti někomu předávat, a naopak si poslechnout názory středoškoláků, nejen na vědu. Ti, kdo vydrží, nám i podstatně pomohou s naším výzkumem.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Doma jsem dělal chemické pokusy, na střední škole fyzikální a chemické olympiády, tak jsem k vědě nějak přirozeně směřoval. Jeden faktor, dnes již zapomenutý, bylo to, že před rokem 1989 byla Akademie relativně apolitické prostředí.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Náš výzkum zahrnuje všechny úlohy kde hraje roli vzhled reálných materiálů. Od jejich fotorealistického měření a zobrazení ve virtuálním světě až po analýzu jejich chování a lidského vnímání materiálů kolem nás. Pro měření vzhledu materiálů mimo jiné používáme unikátní robotický UTIA goniometr. Prakticky to znamená, že většinu času digitálně zpracováváme a analyzujeme obrázky skutečných materiálů jako jsou tkaniny, dřevo, kůže nebo nátěry.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

O stáže je překvapivý zájem a kandidáti jsou na velmi dobré úrovni jak už z hlediska dovedností tam motivace vyzkoušet si něco nového. Základem je vždy vybrat konkrétní téma, které studenty "chytne", předat jim nějaké zkušenosti do profesního života a s trochou štěstí takto získat pomocnou ruku k práci a případně i nové budoucí kolegy. Celý tento proces je zajímavý a prospěšný pro obě strany.
 

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

K vědě jsem se dostal v průběhu stáže Erasmus na vysoké škole a posléze při práci na diplomové práci vedené z AV ČR. Největší výhodou spatřuji v různorodé a tvořivé práci s nekonečným učením se novým věcem.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zabývám se vývojem a optimalizací separačních metod pro analýzu nově syntetizovaných kapalných krystalů pomocí vysoko účinné kapalinové chromatografie. Jedná se o separační metody achirální i chirální hlavně v analytickém měřítku před měřením fyzikálních charakteristik materiálů. U nově vyvíjených materiálů provádím měření UV-VIS spekter a optické otáčivosti materiálů dle potřeby.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Stáž chci vést, protože považuji za důležité možnost studentům ukázat co obnáší práce v laboratoři a jaké problémy se během experimentů musí řešit. Navíc je fajn se potkat s mladými motivovanými lidmi.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Po střední škole s chemickým zaměřením na Slovensku byla chemie na Masarykově univerzitě v Brně pro mě zajímavá volba s možností osamostatnit se v zahraničí. Během studia analytické chemie jsem vyzkoušela různé analytické metody. Po obhajobě magisterské práce jsem se rozhlížela, kde bych nabrala další praktické zkušenosti a oddělení chemie ve Fyzikálním ústavu AV ČR mě zaujalo různorodostí vzorků a prováděných analytických stanovení. Následně jsem se přihlásila k doktorskému studiu na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze a po obhajobě pokračuji v práci na oddělení chemie Fyzikálním ústavu AV ČR.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jako strukturní geolog na geofyzikálním ústavu se zabývám vlivem horninových (deformačních) mikrostruktur na jejich fyzikální vlastnosti (šíření seismických vln, magnetická stavba apod.)

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Nabízí mi to možnost se podívat na vědeckou práci očima mladších a ověřit si, že věda je vášeň.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Vždycky jsem byl ten, kdo si hodně čte a přemýšlí nad fungováním světa kolem. A Akademie věd ČR je jedno z míst, kde jste za takové přemýšlení placeni. Takže kam jinam, pokud musím být v ČR.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Práce ve výzkumu je zajímavá zejména proto, že stále nacházíme nová témata k řešení, u nás zejména ta environmentální. V současné době pracuji např. na nalezení účinné a ekologické metody dekontaminace silně znečištěných půd a vod v brownfieldech, čištění odpadních vod a dalších problematik zlepšující naše životní prostředí.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Ráda se věnuji popularizaci vědy, je to skvělá příležitost vyjít mimo zaběhlé koleje. Vedení studentských stáží je skvělou příležitostí, jak přiblížit vědu středoškolákům. Líbí se mi jejich nadšení, zvídavost a nápady. Přináší skvělou zpětnou vazbu nejen k výzkumu ale k vědecké práci jako takové.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

K práci ve vědě jsem se dostala už během bakalářského studia, kdy jsem si hledala brigádu. Práce v laboratoři mně nadchla a baví mne do dnes.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jako religionista se věnuji slovanskému pohanství a dějinám christianizace Slovanů. Pracoval jsem hodně na otázce recepce písemných pramenů v bádání a na základě toho vydal dvě antologie textových zdrojů ke slovanskému pohanství a další dvě monografie. V současnosti se zaměřuji jednak na různé aspekty pohansko-křesťanského folkloru od středověku po novověk a jednak na proměny vizuálních zpodobení slovanských božstev od středověku po současnost. Zejména mne zajímají podoby stereotypního zobrazování pohanských božstev v popkultuře 20. a 21. století.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Ze zkušeností s výukou na univerzitě velice dobře vím, jak povzbuzující je práce s mladými, nadšenými lidmi. Spolupráce s nimi mi přináší radost, velkou motivaci k dalšímu výzkumu a nadšení do nových témat. A pokud je byť třeba jen nepatrná naděje inspirovat své budoucí kolegyně či kolegy k volbě humanitních studií, pak to má ohromný smysl.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Díky lásce k mytologiím a starověkým náboženstvím jsem se dostal ke studiu religionistiky na FF UK. A prostřednictvím svého zájmu o evropská pohanství, raný středověk a české dějiny jsem pak našel skvělý prostor k vědecké práci na Slovanském ústavu AV ČR. Zde jsem začínal během doktorátu na lexikografických a digital humanities týmových projektech, ale od lexikografie jsem se později vrátil zase zpět ke „své“ religionistice.

Ve svém výzkumu se zaměřuji na pozdně byzantskou a raně novověkou řeckou literaturu, vyšší stylistiku, a oralitu a literárnost z pohledu synchronního a diachronního vývoje. V rámci programu Otevřená věda ráda předám své znalosti a zkušenosti z práce s předmoderním jazykem mladým zájemcům.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Pracujeme na tenkých vrstvách určených především pro fotovoltaické struktury.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Setkávání se studenty je pro mne radostí.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Do Fyzikálního ústavu jsem přišel před více než 30 lety a nikdy jsem toho nelitoval.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Ve svém výzkumu se věnuji patogenům a jejich cirkulaci mezi různými druhy drobných savců. 

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Věřím, že popularizace vědy je nedílnou součástí vědecké práce. Patří sem i zapojení středoškolských studentů do vědeckých projektů. Dává mi smysl podporovat nadšení a zvědavost mladé generace a rovněž středoškolským studentkám a studentům ukázat, jak to ve vědě chodí a na co si dát případně pozor.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Příroda a obzvláště zvířata mne bavily vždy. Zoologické vzdělání jsem získala na Přírodovědecké fakultě Masarykovi univerzity, kde jsem se seznámila se svým školitelem bakalářské i magisterské práce Josefem Bryjou z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Díky jeho skvělému vedení jsem se během studia dostala na dvě zahraniční pracoviště ve Francii (Université Rennes 1, Rennes a Le Centre de Biologie pour la Gestion des Populations, Montferrier-sur-Lez). Zde jsem se seznámila s koncepty cirkulace patogenů v prostředí a dopadu globálních změn na šíření patogenů. Po ukončení doktorátu jsem začala spolupracovat s kolegyní Joelle Gouy de Bellocq na různých modelech drobných savců na detašovaném pracovišti ÚBO AV ČR ve Studenci. Dnes se společně věnujeme patogenům, které cirkulují mezi obratlovci v České republice (např. virus RHDV, LCMV), ale i v zahraničí (studium krevních parazitů a dalších patogenů v Africe a na Papui Nové Guineji).

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zabývám se rozsivkami, což jsou jednobuněčné hnědé řasy s dvoudílnou křemičitou schránkou různých tvarů a ornamentace. Jedná se o nejrozmanitější a nejrozšířenější skupinu řas s dvaceti tisíci popsanými druhy. Rozsivek je na světě tolik, že vytvářejí kyslík pro každý náš pátý nádech. Různé druhy rozsivek mají specifické nároky na prostředí, takže jsou vynikajícími bioindikátory využívanými k hodnocení jakosti vod, ale i paleoekologickým rekonstrukcím.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Protože pracuji pouze na Akademii věd, nikoliv na fakultě, chybí mi setkání se studenty. Stáže mi umožňují věnovat se pedagogické činnosti - tedy setkávat se s nadšenými lidmi, kterým mohu něco předat a zároveň s jejich pomocí posouvat výzkum kupředu. Když to shrnu, je to pro mě čirá radost.

Jak jste se dostala k vědě a na AV ČR?

Příroda mě fascinovala od dětství. Na jaře jsem s babičkou nedočkavě pozorovala, jak raší sněženky, bledule a krokusy. Maminka, lékárnice, mě často brávala do přírody na bylinky a houby. Pocházím z čarokrásné oblasti Bílých Karpat. Důležití pro mě byli moji učitelé (paní učitelka Antonová na ZŠ a pan učitel Pluhař na gymnáziu). Rozsivky mě učil pan doktor Marvan, nesmírně vzdělaný a laskavý člověk a světově uznávaný odborník, který u nás stal u zrodu hodnocení kvality vod na základě rozsivkových indikátorů. K práci na Botanickém ústavu jsem se dostala přes profesora Maršálka, na jehož oddělení Experimentální fykologie a ekotoxikologie jsem začínala jako doktorand. V současné době pracuji na Oddělení paleoekologie, kde zkoumáme, jak se měnila vegetace od konce poslední doby ledové. Stále však studuji také současné rozsivky (v rybnících) a věnuji se i rozsivkám v archeologických kontextech. Pestrá a vzácná společenstva rozsivek se vyskytují v minerálních pramenech CHKO Slavkovský les a těmi bych se chtěla společně se studenty hlouběji zabývat.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Ve svém výzkumu se zaměřuji na různá témata spojená s byzantskou říší a její kulturou. Nejvíce se věnuji mincím a vztahům Byzance se slovanským prostředím. Shromažďuji informace z rozmanitých pramenů, které dále analyzuji a kriticky hodnotím. Snažím se na ně nahlížet z různých úhlů pohledu a propojovat získané poznatky. Zajímá mě například, jak je určitá byzantská císařovna popisována v písemných pramenech, jak je zobrazena na mincích – tedy na prostředku, který sloužil k prezentaci císařské moci elitám, armádě i širším vrstvám společnosti – a do jaké míry se tyto mince skutečně dostaly do oběhu, nebo zda měly spíše reprezentativní charakter a byly určeny jen pro určité společenské vrstvy. V jiném projektu se naopak soustředím na to, do jaké míry byl obraz Slovanů v byzantských pramenech formován stereotypy a informacemi převzatými z popisů dříve známých barbarů ve starších textech. Často tak ve svém výzkumu propojuji archeologické, historické a etnografické poznatky.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Velmi ráda pracuji s lidmi a diskutuji s nimi. Stáže pro středoškoláky mi dávají možnost přiblížit témata, která nejsou vždy úplně známá, a současně předávat znalosti i motivovat mladé lidi k práci v oboru. Také mi to dává zpětnou vazbu, nakolik je třeba nějaké téma srozumitelné někomu, kdo nepracuje v oboru. Důležité pro mě také je ukázat, jak lze s informacemi různě pracovat a jak se jejich interpretace mění v závislosti na okolnostech a úhlu pohledu.

Snažím se studentům přiblížit, že jednotlivé prameny, ať již písemné nebo hmotné, se mohou výrazně lišit svou výpovědní hodnotou. Jeden autor může určitou událost popsat zcela jinak než jiný, a naopak k něčemu, co se nám dnes zdá zásadní, někdy prameny prakticky chybí – nebo jsou tak problematické, že se s nimi obtížně pracuje. Právě tato zkušenost, že je nutné informace kriticky hodnotit a zasadit do širšího kontextu, považuji za jeden z hlavních přínosů humanitních věd pro dnešní společnost.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Dá se říci, že historie a archeologie mě zajímaly odjakživa. Už na střední škole jsem ve volném čase ráda studovala různé cizí jazyky včetně těch mrtvých, navštěvovala muzea a podnikala výlety na místa spojená s minulostí. Následné studium na filozofické fakultě pro mě proto bylo zcela přirozenou volbou. K práci v Akademii věd ČR jsem se dostala před několika lety a právě kvůli ní jsem se přestěhovala z Řecka, kde jsem předtím absolvovala postgraduální studium na katedře historie a archeologie na Athénské univerzitě. Dlouhodobý pobyt v Řecku mi zároveň umožnil zapojit se do různých mezinárodních projektů a archeologických výzkumů, na které bych se jinak neměla možnost dostat.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Zajímá mě, jak z organických molekul vyrobit počítače a jiné nanostroje, protože právě molekuly jsou nejmenší objekty, které máme k dispozici. Jednotlivé molekuly se nejlépe studují pomocí mikroskopu atomových sil (AFM) a počítačové čipy se vyrábějí fotolitografií. Obě tyto metody fungují nejlépe na povrchu krystalů, a proto se zabývám i fyzikou a chemií povrchů. Vše studujeme teoreticky pomocí simulací. Vyvíjíme simulační nástroje, například pro AFM, které dokáže "vidět" chemické vazby, a jiný software, který simuluje uspořádání molekul na povrchu. Snažíme se vytvořit něco jako CAD systém, ve kterém by inženýři mohli navrhovat molekuly, které se na povrchu uspořádají do požadovaných struktur, například do výpočetních obvodů procesoru.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Když jsem byl malý, fascinovaly mě stroje a energie ve fyzice a chemii. Fantazíroval jsem o tom, co všechno vynaleznu. Kreslil jsem si plány strojů, prováděl chemické pokusy v garáži a programoval jednoduché hry. Trvalo mi ale desítky let, než jsem pochopil, jak fungují technologie, které mě fascinovaly – např. lasery, počítače, jaderné zbraně. Knížky co jsem měl byly buď příliš “pro děcka” nebo naopak vyžadovaly znalosti z matematiky které jsem neměl. Nevěděl jsem jak na to abych se jako malý kluk mohl smysluplně podílet ne vymyšlení něčeho nového. Proto bych chtěl studentům poskytnout možnost po které jsem tehdy jako malý kluk toužil. Věřím, že spoustu věcí lze pochopit i bez hlubšího zázemí, a že i student bez vysokoškolské matematiky může ve vědě něco užitečného udělat nebo dokonce vynaleznout, pokud dostane ty správné nástroje. Dostupnost počítačů a umělé inteligence to dnes výrazně zjednodušuje.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Od dětství jsem chtěl být vynálezcem. Spíš než vědec, který studuje přírodu, jsem chtěl být inženýr, který navrhuje stroje. Během gymnázia jsem ale pochopil, že dnešní inženýři už nemají tolik tvůrčí volnosti – auta a letadla vypadají už desítky let víceméně stejně a všechno je svázáno normami. Došlo mi, že jediné místo, kde budu mít svobodu vytvářet opravdu nové a revoluční technologie, je základní výzkum.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Věnuji se dějinám Židů ve středověku a raném novověku, zvlášť s důrazem na české země. Soustředím se zejména na hospodářské a sociální aspekty soužití židovského a křesťanského obyvatelstva. Zkoumal jsem například židovské úvěry ve středověkém Znojmě, migraci Židů mezi Čechami a Polskem v 16. století, nebo židovskou samosprávu ve venkovských židovských obcích v 17. a 18. století. Ve své disertaci jsem se zaměřoval na roli Židů v sociálním prostoru středověkého Chebu. Tuto problematiku, s důrazem na 15. století, rozvíjím ve svém výzkumu i na příkladu dalších českých měst. Zejména si kladu otázku, jaké různé podoby mohlo soužití různých sociálních skupin na jednom sdíleném prostoru mít, a co nám to může případně vypovědět jak o situaci tehdejší, tak o situaci dnešní společnosti.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Pro práci na jakémkoliv výzkumu potřebuje každý badatel či badatelka pohledy a názory z různých perspektiv. Zatímco od svých kolegyň a kolegů mám zpětné vazby dostatek, od studentů a studentek, zejména pak středoškolských, mi takový vhled do témat mého výzkumu chybí. Od společné práce se studenty a studentkami si tak slibuji, že se skrze poznávání středověkých pramenů navzájem obohatíme o možné přístupy a pohledy na interpretaci historie.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Moje cesta k vědě byla v podstatě dílem šťastné náhody. Z čiré zvědavosti jsem se v roce 2014 přihlásil ke studiu hebraistiky na FF UK, k němuž jsem o rok později připoji i studium historie. Díky skvělým pedagogům a pedagožkám jsem se mohl již na konci svého bakalářského studia aktivně zapojit do výzkumných projektů. Skrze to jsem se pak mimo jiné stal i pracovníkem Centra medievistických studií Filosofického ústavu AV ČR, kde mohu svůj výzkum dále rozvíjet.

What specific research are you currently working on?

I am working on the mathematical analysis of crystal structures. Crystal structures describe the spatial arrangement of atoms in the solid state of matter. My goal is to find novel quantitative crystal structure descriptors, mathematical formulas or algorithms, that capture some essential feature of a given crystal structure, and might allow to establish structure-property relationships, for larger classes of crystal structures, and with respect to certain physical properties. This is motivated by the existence of numerous similar tools existing for molecules. Currently my focus is on measures of structural complexity and spatial distribution, including work on the combinatorics of Wyckoff sequences, and the algorithmic generation of special classes of artificial crystal structures. Results include an extension of Krivovichev's complexity measures, the first applications of the star discrepancy and the diaphony uniform distribution measures in crystallography, and the investigation of chiral spiral cyclic twins and their geometric construction from integer sequences. In addition, I am working on a dedicated software - MIDAS - for the Mapping of the Irregularity of Distribution of Atoms in Space.

Why do you lead internships for high school students?

I enjoy teaching. I enjoy talking about science in general, but teaching offers some unique advantages. One of these is that it makes me think about fundamental topics myself again. Quite often I realize that I haven't understood some basic facts as good for myself as I thought before. As part of the preparation for teaching, I have to select and structure the topic under consideration, trying to get to its essence, and continuously working on the best possible presentation. This is especially true for the teaching of high school students, since the concepts, on which my research is based on, are rather abstract and make use of advanced levels of mathematics, which cannot be assumed to be existing knowledge of the students. Since my goal is to show how authentic science is done at the frontier of knowledge, this makes the open science project in fact very challenging, but also very interesting, and eventually very rewarding, too. From my experience so far, all my students have been very motivated and interested in science, and the interaction with them, exchanging ideas and sharing the fascination about science, has been an inspiring intellectual pleasure for me, as much as I hope for them.

How did you get involved in science and work at the Czech Academy of Sciences?

I always have been a curious kid, but I did not consider doing science as a profession until the last two years in school. I had very good teachers in biology and chemistry which made me interested in studying chemistry (at the Philipps university in Marburg, Germany), first with the idea to later specialize in biochemistry, molecular biology, or microbiology. After I took a term in biochemistry, and in the process of the preparation for my final exams, I had to think about, and later choose, the topic of my diploma thesis. Yet, after a few personal meetings with professors, and by some weird coincidences, I got fascinated by the topic of quasicrystals and the method of X-ray diffraction, instead. This brought me into solid state chemistry, a topic denounced by some molecular chemists as 'baking stones'. After my diploma, I stayed with my professor (Bernd Harbrecht) to study intermetallic compounds. During this time I got very much exposed to all kinds of crystallographic knowledge, concepts, and ideas. Following my PhD and a postdoc focused on studying crystal growth of colloids (at the German Aerospace Center in Cologne, Germany), during which time my research continuously turned from more experimental to more theoretical, as well as from chemistry to physics, I still wanted to pursue science, but experienced some troubles to find a position in academia in Germany. This was the moment, where the Czech Academy of Sciences entered the stage, since its Institute of Physics harbours a world-famous Department of Structure Analysis, focusing very much on all the topics of my previous scientific life, and furthermore encouraging and endorsing doing independent, creative, and sometimes non-conformist science, in a friendly and nice working atmosphere. A perfect match. Besides, Prague is a beautiful place to live.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Polovodičové lasery, svítivé diody a laserové struktury, především pro vlnové délky ve střední infračervené oblasti. Scintilátory a HEMTy založené na strukturách na bázi GaN. Epitaxní technologie (dříve LPE a MBE, nově MOVPE), prvků třetí a páté skupiny periodické tabulky (konkrétně InAs/GaAs a In(Al,Ga)N/GaN) pro přípravu heterostruktur a nanostruktur, jako jsou kvantové jámy a kvantové tečky. Charakterizace optických, elektrických a strukturních vlastností polovodičů s ohledem na aplikace v praxi.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Motivovaní středoškoláci, vzácněji i žáci základních škol (v rámci programu FZÚ: Fyzikové do škol) a nezřídka i motivovaní posluchači U3V (Fyzika pro nefyziky z MFF i FJFI) vhodně doplňují moje bakalářské, magisterské i doktorandské studenty z FJFI, TUL, VŠCHT i MFF tak, abych dokázal vysvětlovat fyziku přesně i srozumitelně, jasně i poutavě. Studenti mají spoustu informací z nejrůznějších zdrojů. Často však potřebuji dát informace do souvislostí či dovysvětlit. Také mě baví spolupracovat s chytrými mladými lidmi. Kromě toho tři z mých vnoučat právě studují střední školy a občas potřebují poradit s fyzikou, která se na školách učí velmi nešťastným způsobem (ostatně podobně jako chemie a biologie).

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Na Historickém ústavu AV administruji projekt Databáze dějin všedního dne (https://ddvd.kpsys.cz/), který stojí na pomezí klasické historické práce, Public History a Digital Humanities. V Databázi se s kolegy a stážisti snažíme komunikovat s veřejností a sbírat takzvané ego-dokumenty. Ty pak následně zpracováváme a ukládáme do systému. Vytváříme tak jakousi zdrojvou banku vyprávění od lidí, kteří dějiny prožili. Projekt pak následně prezentujeme a propagujeme na sociálních sítích, na přednáškách se studenty a veřejností. Píšeme odborné články a publikace.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Baví mě práce s mladými lidmi, kteří jsou plni nadšení a touhy něco dokázat, dělat něco, co má smysl. Jako pedagog mám nejraději, když vidím, že se studenti pod mým vedením posouvají, zlepšují a nejideálnější je, když se s nimi následně potkávám coby se svými novými kolegy.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Začínal jsem již jako student bakalářského studia na Masarykově ústavu AV ČR. Začínal jsem jako pomocná síla a postupně jsem se vypracovával. Byla to celkem vzrušující cesta, na které jsem potkal spoustu zajímavých lidí a hodně se naučil. Jak jednat s lidmi, jak si některé věci tolik nebrat, jak netříštit síly a zaměřovat se na věci opravdu smysluplné.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jsem především biolog a mým hlavním oborem je eusociální hmyz – konkrétně termiti. Zabývám se výzkumem ekologie druhů v přírodních podmínkách, jejich reprodukčními strategiemi a dynamikou chodu kolonií. Mou specializací jsou pitvy orgánových soustav a žláz, ať už jde o dělníky, vojáky nebo královské jedince. Experimentálně také testuji feromony a to, jak ovlivňují dění v kolonii nebo jak dlouhodobě působí na vývoj královských jedinců. V laboratorních podmínkách provádím behaviorální testy (stopovací feromony, pohlavní feromony…) na živých jedincích a k tomu je potřeba dlouhodobě udržovat termití kolonie v lidské péči, ale především v dobré kondici. A právě k tomu slouží naše specializované chovné místnosti, kde je možné jejich dlouhodobé sledování. Okrajově se též věnuji mikroskopii a preparačním technikám.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší? 

Mimo práci na ÚOCHB učím ještě na střední odborné škole, takže často vídám nadšené studenty, kteří by do budoucna rádi studovali vysokou školu a třeba pracovali i ve výzkumu, ale mnohdy neví, co to obnáší. Stáže Otevřené vědy tak vidím jako jednu z nejlepších možností, jak jim už na střední škole ukázat vědeckou praxi a motivovat je do studia. Nám to přináší nejen vítanou pomoc s výzkumem, ale i nové názory, nápady a entuziasmus mladých lidí, kteří jsou ochotni se do věcí ponořit i nad rámec svého každodenního studia. 

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Vystudoval jsem střední odbornou školu se zaměřením „Chovatel cizokrajných zvířat“ a následně Ekologickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Na magisterském studiu Ekologie jsem se dozvěděl o externí přednášce Roberta Hanuse o termitech, který nabízel možnost začít jezdit přímo do pralesa a zkoumat je v jejich přirozeném prostředí. Takže jsem neváhal - nastoupil jsem na ÚOCHB AV ČR a ihned zjistil, jak je svět této skrytě žijící a často neprávem opomíjené skupinu živočichů zajímavý a důležitý pro chod tropických i subtropických ekosystémů. Od té doby je pro mne téměř každý den cestou, jak poodkrýt tajemství termitích společenstev a roli chemických látek v jejich životě. 

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Specializuji se na hvězdnou dynamiku, tedy zejména vývojem hvězdokup, které studuji pomocí numerických modelů. Zaměřuji se též na klíčové aspekty, jako je vliv černých děr a neutronových hvězd na prostorové rozložení hvězd uvnitř kup. Často propojuji teoretické modelování s pozorovacími daty, což mi umožňuje lépe pochopit dynamiku těchto hvězdných systémů.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Jsem přesvědčen, že organizace stáží a podobných mimoškolních aktivit inspiruje mladé studenty k tomu, aby se věnovali kariéře v oborech STEM, a podporuje i jejich celkové vzdělávání. Proto se také např. již více než 12 let se podílím na organizaci Astronomické olympiády.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Věda a hlavně astronomie mě fascinovala od malička. Vystudoval jsem MFF UK (až po doktorát) a po dalších třech letech v USA jako postdoktorský pracovník a hostující profesor jsem získal prestižní grant "MERIT" od Evropské unie a Středočeského kraje z programu Marie Sklodowska-Curie Actions, díky kterému jsem začal pracovat na Astronomickém ústavu AV ČR.

What is your field of expertise?

My expertise is the application of Nanomaterials for Water Treatment, Photocatalysis, Microplastics, H2 production, Antibacterial, and Drug Delivery

Why did you decide to join the Open Science project?

I wanted to motivate and share my knowledge with young students, encouraging them to pursue materials chemistry as a research background for solving real-world environmental problems.

How was your journey to science and to work for CAS?

My journey to science and to reaching CAS took me through multiple stops in different countries over 8 years. I completed my Bachelor's degree in India and moved to South Korea in 2015 to pursue a Master's degree, where I worked on drug delivery and cancer treatment applications. Then, I moved to Slovakia in 2018 to pursue my PhD, where I worked on photocatalytic removal of organic pollutants and inhibition of bacterial growth using metal oxide nanostructures. Finally, I joined CAS in 2022 to develop methods for treating microplastics in water. I also collaborate with multiple research groups in Austria, Poland, South Korea, and India to address different themes within my research expertise. My aim is to work on the use of nanomaterials for environmental and biological applications. 

My Google Scholar profile: https://scholar.google.cz/citations?user=4A-qPSQAAAAJ&hl=en

My profile at IIC-CAS: https://www.iic.cas.cz/kontakty/seznam-pracovniku/?id=602&site=

What is your field of expertise?

I am a bioinformatician, i.e. I mostly deal with computers and programming. I also know a good amount of biology because it is necessary to actually interpret the data I work with.

Why did you decide to join the project?

I enjoy interacting with students and showing them there are endless possibilities to express themselves, even in science. I think that merging two topics that may seem distant from each other, like (micro)biology and computers, is a very good way of doing it.

How was your journey to science and to work for CAS?

I started my journey studying agriculture in high school then bioinformatics at the university. After my Ph.D., I ended up doing a postdoc here in Prague because I was, and still am, interested in climate change and ecosystems.

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Věnuji se výzkumu v oblasti práce s nejistou informací v umělé inteligenci. Mojí specializací jsou pravděpodobnostní grafové modely, konkrétně bayesovské sítě. Věnuji se otázkám učení těchto modelů z dat, výpočetně efektivní inferenci a praktickým aplikacím těchto modelů např. při testování znalostí studentů, ve zdravotnictví a sociologii. V současné době vyučuji umělou inteligenci na VŠE v Praze a vedu studenty magisterského nebo doktorského studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na FJFI ČVUT.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Stáže pro středoškoláky vedu již poněkolikáté. Baví mne práce s mladými lidmi, které mají zájem o nové poznatky a mají chuť si něco nového vyzkoušet.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

K práci v Akademii věd ČR mne přivedl školitel mé dizertace, profesor Radim Jiroušek. Po skončení doktorského studia jsem tři roky působil v zahraničí na univerzitě v dánském Aalborgu, ale do Akademie věd jsem se znovu vrátil

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Věnuji se mnoha aspektům jazyka - slovní zásobě z hlediska sémantického i pragmatického, ale i gramatice, a to morfologii, opět zejména její sémantické složce, i syntaxi - s důrazem na souhru všech uvedených složek, promítající se do stylových charakteristik textu.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Jedním slovem radost. Radost z přirozeného zájmu stážistů o předmět zkoumání, nemotivovaný žádným okamžitým ziskem, zato korunovaný zase jen radostí z procesu zkoumání a z jeho mnohdy nečekaných výsledků, zahrnujících i sebepoznání.

Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Přivedla mě k ní řada nenápadných, relativně okrajových podnětů ze strany dobrých lidí, jež jsem potkával v průběhu všech stupňů studia. Ty daly rozkvést soustředěnému zájmu, posléze vyústily v přizvání na univerzitní půdu a ještě později k vědeckému výzkumu pod hlavičkou AV ČR.