Cíl stáže: Cílem stáže je seznámit studenta s všeobecnými principy vědecké práce a poskytnout studentovi informace a možnosti, aby se mohl sám do vědecké práce aktivně zapojit. Zároveň bude student seznámen s hlavními současnými problémy v oboru krajinná ekologie. Současným velikým problémem je působení klimatické změny, která již v současnosti významně ovlivňuje současné udržitelné využívání přírodních zdrojů, zejména lesních a zemědělských ekosystémů. Z tohoto důvodu je stále aktuálním tématem sledovat a hledat vhodné indikátory pro odhad produkce rostlinných druhů v lučních ekosystémech v podmínkách klimatické změny. Možnými indikátory jsou počet rostlinných druhů, produkce biomasy a stlačená výška porostu. Cíl práce: Cílem práce studenta je ověřit dvě hypotézy: První hypotéza. Při výskytu většího počtu druhů rostlin se zvyšuje i celková produkce rostlinného společenstva. Druhá hypotéza. Mezi naměřenými hodnotami stlačené výšky porostu a množstvím biomasy travního společenstva existuje přímá úměra. Metodika: Pro sběr dat je již vybráno devět luk s třemi odlišnými typy vodního režimu. Vybrané louky se nacházejí v okrese Beroun, v blízkosti obce Loděnice. Na vybraných lokalitách již výzkum probíhá více než 5 let, je tedy na co navázat. Na každé louce bude probíhat sběr dat na pěti čtvercových studijních plochách. Na každé ploše bude proveden soupis rostlinných druhů (fytocenologický snímek) a změřena výška porostu speciálním měřícím talířem. Z každého čtverce bude poté odebrána biomasa rostlin, která bude roztříděna po jednotlivých funkčních skupinách (traviny, byliny a bobovité), usušena v sušárně a následně zvážena. Průběh stáže: Stáž bude kombinací konzultací, samostatné práce studenta a získání zkušeností při získávání dat přímo v terénu. Výstupem roční stáže bude prezentace na Studentské konferenci. Proto v zimních a jarních měsících (leden-duben) bude student zpracovávat českou i zahraniční literaturu týkající se daného tématu. Během studia a zpracování literatury proběhne několik konzultací, ale půjde z větší části o samostatnou práci, kterou student může provádět z domova. Hlavním těžištěm stáže bude terénní práce od května do září. V květnu a v červnu budou probíhat první sledování rostlinného společenstva a odběry biomasy (náročnost přibližně 3 x 8hod) a následné třídění rostlin podle funkčních skupin (náročnost přibližně 3 x 8hod) a v srpnu a v září se všechny uvedené činnosti zopakují. Práce v terénu budou probíhat vždy za přítomnosti vědeckého pracovníka, který vše studentovi ukáže a student si bude moci vše vyzkoušet. S tříděním odebrané biomasy bude studentovi na začátku také pomáhat vědecký pracovník, než se student naučí rozeznávat jednotlivé skupiny a začne pracovat samostatně. Poslední etapou stáže od října do prosince bude zpracování a porovnání získaných výsledků s výsledky z předchozích let a s výsledky jiných autorů. Závěrečným výstupem bude příprava prezentace na Studentskou konferenci.

Výpočetní návrh léků se skládá z části odvozující se z 2D struktur ligandů a z části závislé na 3D strukturách biomolekulárních cílů. V první fázi půjde o spočítání deskriptorů ligandů z chemických databází a v druhé o generování jejich 3D struktur a jejich dokování do dutin biomolekulárního cíle. Takto budou vybrány látky pro experimentální testování.

Meteorické roje jsou způsobené proudy částí (meteoroidů) uvolněných z jejich mateřského tělesa, většinou komety. Roj je možné pozorovat v době, kdy Země při svém oběhu okolo Slunce prochází tímto proudem. Meteoroidy se v zemské atmosféře odpařují a vytvářejí světelný úkaz – meteor. Doba trvání roje závisí na šířce proudu a aktivita roje (počet meteorů za hodinu) na hustotě proudu. Některé roje jsou pravidelné a objevují se každý rok s přibližně stejnou intenzitou. Jiné roje mohou být po mnoho let neaktivní a v některých letech vykázat vysokou, byť třeba krátkou, aktivitu. Někdy je tato mimořádná aktivita předpovězena, někdy se objeví nečekaně. Stává se, že se takto projeví i nějaký dosud neznámý roj. Evropská bolidová síť je síť fotografických kamer rozmístěných na území České republiky, Slovenska a několika dalších států, určených k pozorování jasných meteorů (bolidů). Její předností není velký počet zaznamenaných meteorů, ale vysoká přesnost získaných dat. Cílem stáže bude vyhledat v databázi pozorování za několik posledních let možné příslušníky málo známých nebo zřídka pozorovaných meteorických rojů, zejména těch, u kterých se v literatuře objevila zmínka o jejich mimořádné aktivitě, a shromáždit a případně dopočítat údaje o radiantech, heliocentrických drahách a fyzikálních parametrech těchto meteorů. Údaje pak budou porovnány s údaji v literatuře. Práce by mohla vést k zpřesnění parametrů některých rojů.

Meteorický roj Lyridy je aktivní každoročně kolem 21. a 22. dubna. Obvykle se jedná o poměrně slabý roj s maximálně 10 meteory za hodinu. V některých letech je ale jeho aktivita významně vyšší. Mateřskou kometou meteorického roje je kometa C/1861 GI (Thatcher) s periodou 415 let. Cílem stáže bude vyhledat v databázi video pozorování Astronomického ústavu meteory patřící k tomuto roji a studovat základní vlastnosti meteorů tohoto roje. Součástí práce budou i vlastní měření záznamů meteorů a výpočty jejich drah.