Stáže pro středoškoláky

Potřeba identifikovat jedince daného druhu je jedním ze základních předpokladů výzkumu, ochrany přírody a monitoringu. U volně žijících zvířat se pro tyto účely často přistupuje k odchytům a značení (např. u ptáků barevnými kroužky). S rozvojem analýzy obrazu se čím dál častěji využívá neinvazivního rozpoznávání jedinců pomocí jejich přirozeně variabilního zbarvení (např. pomocí vzorů na srsti tygrů a krunýři želv či tvaru ploutví žraloků a velryb). U ptáků je tento způsob identifikace zatím opomíjen. Strakapoud velký (Dendrocopos major) je naším nejrozšířenějším zástupcem šplhavců, se kterým se můžeme potkat prakticky v jakémkoliv biotopu se zastoupením dřevin. Všimli jsme si, že se jedinci tohoto druhu výrazně liší svým zbarvením, především rozsahem a tvarem bílých skvrn na křídle. V této stáži se bude student zabývat otázkou, zda lze tyto bílé skvrny použít k identifikaci jednotlivých strakapoudů. K ověření této hypotézy budeme natáčet aktivitu strakapoudů u dutin v období hnízdění (od konce dubna do začátku června). Z pořízených videozáznamů budou získány obrázky strakapoudů a pomocí automatické analýzy obrazu vyhodnocovány vzory ve zbarvení křídla jednotlivých strakapoudů. Ty budou následně porovnávány mezi sebou pro zjištění variability vzorů a možného použití při rozpoznávání jednotlivých ptáků. Stážista se zapojí jak při terénním získávání dat (odchyty a značení jedinců, vyhledávání dutin a jejich natáčení), tak při analýze fotografií s použitím jednoduchého grafického programu.

Ťuhýk obecný (Lanius collurio) byl dříve běžným hostitelem kukačky obecné (Cuculus canorus), v současnosti je ovšem parazitován jen velice vzácně. Může za to pravděpodobně jeho vynikající schopnost rozpoznat a odmítnout kukaččí vejce. Naše dosavadní výsledky ovšem ukazují, že i rozpoznávání ťuhýků má své limity, a že konspecifická vejce (od jiných samic ťuhýků), dokáží poznat a odmítnout jen asi v polovině případů. V této stáži bude student pátrat po odpovědi, kterým vlastnostem vajec věnují ťuhýci největší pozornost při jejich rozpoznávání a odmítání. Student bude v terénu pomáhat hledat hnízda ťuhýků a experimentálně je parazitovat kospecifickými vejci (z opuštěných snůšek ťuhýků). Tato hnízda budou pravidelně navštěvována pro zjištění reakce ťuhýků vůči experimentálně vloženým vejcím. Všechna vejce budou také vyfotografována, a student se po skončení terénních prací naučí pomocí grafického programu analyzovat míru podobnosti experimentálních vajec s vejci vlastními v barvě, skvrnitosti, velikosti a tvaru. Terénní výzkum bude probíhat především v květnu a červnu na Znojemsku.

Během předchozích dvou let jsme v naší laboratoři studovali jak sekundární metabolity symbiotických bakterií entomopatogenních hlístic odpuzují nahé plže od příjmu potravy. Podobný efekt byl pozorován u aplikace moluskoparazitických hlísti. Tyto hlístice kultivované v kombinacích s bakteriemi rodu Citrobacter nebo Acinetobacter zároveň slimáky velmi efektivně zabíjejí. Na základě těchto znalostí jsme navrhnuli systém biologické ochrany proti nahým plžům. Aktuálně bychom rádi ověřili funkčnost tohoto konceptu ve skleníkových podmínkách s živými rostlinami, případně v letní sezóně otestovali model v reálných outdoorových podmínkách. Pro tudo práci hledáme jednoho studenta, který nám pomůže celý koncept dotáhnout do finální fáze. Práce se bude skládat z kultivace monoxenických hlístic rodu Phasmarhabditis s různými bakteriemi metodou in vitro v tekutých kulturách, izolace symbiotických bakterií hlístic rodu Steinernema za účelem získání sekundárních metabolitů, aplikace metabolitů a hlístic v experimentálních plochách a vyhodnocení účinnosti aplikací.

Účinnost biologické ochrany rostlin je silně závislá na interakcích mezi různými bioagens, jejich hostiteli nebo kořistí a prostředím. V našem výzkumu se snažíme odhalit a pochopit jaký je vztah mezi entomopatogenními houbami a hlísticemi. Díky této práci jsme zjistili, že entomopatogenní hlístice dokáží efektivně šířit spóry entmopatogenních hub v půdním prostředí, a tak napomáhat vyšší efektivitě biologické ochrany. V tuto chvíli bychom chtěli ověřit, zda je podobný koncept funkční i ve fyloplánu. Tedy jestli a jak dokáží spóry hub šířit například i blanokřídlí parazitoidi nebo jiná bioagens z řad hmyzu žijícího na nadzemních orgánech rostlin. Práce bude zahrnovat kultivaci entomopatogenních hub v tekutých a pevných médiích, chov blanokřídlých parazitoidů (případně jiných bioagens), testování a vyhodnocování efektivity přenosu spor v prostředí s použitím adheziv a bez nich.

Hlístice Alloionema appendiculatum je podle našich zjištění vůbec nejčastějším parazitem plzáků, zejména plzáka Arion vulgaris, kterého v některých lokalitách parazituje až ze 100 %. Přesto však není znám přesný životní cyklus této hlístice. Tajemstvím zatím zůstává, které vývojové stádium této hlístice vlastně plzáky napadá a kdy. Dosavadními experimenty se to zatím nepodařilo odhalit, a proto jsme připravili celou řadu nových experimentů s cílem tuto malou záhadu parazitologie měkkýšů odhalit, a možná tak otevřít cestu k využití hlístice v ochraně rostlin. Práce bude zahrnovat kultivaci hlístice A. appendiculatum na náhradních médiích, chov parazitů prostých plzáků, testování a vyhodnocování aplikací různých vývojových stádií v různých podmínkách na různá vývojová stádia měkkýšů, součástí práce budou parazitologické pitvy a mikroskopické vyšetření tkání experimentálních organismů.

Ťuhýk obecný (Lanius collurio) byl dříve běžným hostitelem kukačky obecné (Cuculus canorus), v současnosti je ovšem parazitován jen velice vzácně. Může za to pravděpodobně jeho vynikající schopnost rozpoznat a odmítnout kukaččí vejce. Naše dosavadní výsledky ovšem ukazují, že i rozpoznávání ťuhýků má své limity, a že konspecifická vejce (od jiných samic ťuhýků) dokáží poznat a odmítnout jen asi v polovině případů. V této stáži bude student pátrat po odpovědi, kterým vlastnostem vajec věnují ťuhýci největší pozornost při jejich rozpoznávání a odmítání. Student bude v terénu pomáhat hledat hnízda ťuhýků a experimentálně je parazitovat kospecifickými vejci (z opuštěných snůšek ťuhýků). Tato hnízda budou pravidelně navštěvována pro zjištění reakce ťuhýků vůči experimentálně vloženým vejcím. Všechna vejce budou také vyfotografována a student se po skončení terénních prací naučí pomocí grafického programu analyzovat míru podobnosti experimentálních vajec s vejci vlastními v barvě, skvrnitosti, velikosti a tvaru. Terénní výzkum bude probíhat především v květnu a červnu na Znojemsku.

Tumors are often considered as something separated from the rest of the body. However, cancer cells intensively communicate with neighboring healthy tissue. In our laboratory we study metabolic communication between cells and how it can prevent treatment success. During the internship, student will have a chance to challenge cancer cells with specific metabolic inhibitors and study the consequences. Specifically, student will have an opportunity to learn basic laboratory techniques that we use in our research, such as cancer cell culture, western blot, and fluorescent microscopy. If you are interested in getting to know more about life in a lab and cancer research, we are looking forward to hosting you.

Vědci věnují vzhledu ptačích vajec (velikosti, tvaru a zbarvení) náležitou pozornost. Důvodem je jak snadné získání potřebných dat (v podstatě stačí vejce vyfotit), tak především, že vzhled vajec prozrazuje mnoho o ekologii a evoluci ptáků. Současné studie naznačují, že dávní předci ptáků měli vejce bílá beze skvrn. Mnoho současných druhů ptáků ovšem snáší vejce různě zbarvená a se zajímavými vzory skvrnění. Zdá se, že hlavní příčinou vzniku barevných a skvrnitých vajec bylo, že ptáci začali hnízdit na místech, kde je ohrožovali predátoři. Nenápadně zbarvená (kryptická) vejce tak mohla snáze uniknout jejich pozornosti. Uniknout pozornosti se snaží i hnízdní parazité (např. kukačky) tím, že kladou vejce nápadně připomínající (mimetizující) vejce hostitele. Zbarvení může ovšem vejce chránit i před intenzivním slunečním zářením, dodávat skořápce vyšší pevnost nebo signalizovat samci kvalitu samice. Velké množství studií se také věnuje velikosti a tvaru vajec, což jsou také vlastnosti, kterými se jednotlivé druhy od sebe výrazně liší. Dosud bylo ovšem velice málo pozornosti věnováno variabilitě vzhledu vajec v průběhu života jednotlivých samic. Na této stáži bude student analyzovat vzhled samic vlaštovky obecné (Hirundo rustica) a zjistí, jak moc konzistentní vejce snáší jednotlivé samice, či například jestli se liší vzhled vajec mladých a starých samic. Kromě těchto analýz bude mít student také možnost vyrazit s kolegy do terénu na Třeboňsku a podílet se na sběru dat. V terénu se tak naučí manipulovat s odchycenými vlaštovkami, pořizovat vědecké fotografie vajec nebo vážit vlaštovčí mláďata.

Stáž umožní vidět rostliny jinak - pod drobnohledem elektronového mikroskopu. Zajímá vás, jak vypadá v elektronovém mikroskopu průduch, trichom nebo pyl? Baví vás práce s mikroskopem a technika? Chcete popularizovat? Jste trpěliví, pracovití, vytrvalí a zodpovědní? Pak hledám právě vás. Náplní stáže bude pozorovat a fotodokumentovat povrchy různých částí rostlinného těla - květ, pyl, semeno, stonek, list, kořen různých rostlinných druhů. Bude se jednat o didaktickou práci - účelem je připravit z pořízených fotografií postery pro veřejné popularizační akce jako např. Dny elektronové mikroskopie nebo Festival vědy. Student se v případě zájmu může na těchto akcích podílet - být s námi na stánku.

Cílem stáže je studium interakce rostlin a půdy a jejích důsledků pro koexistenci druhů. Student se zapojí do probíhajícího výzkumu na dané téma.