Náplní stáže bude studium rozsivek, což jsou jednobunečné řasy s křemičitými schránkami, jež mají různé tvary a ornamentaci. Věnovat se budeme rozsivkám z minerálních pramenů CHKO Slavkovský les a zkoumat je budeme ve světelném i elektronovém mikroskopu.

Cílem stáže je seznámit studenta s všeobecnými principy vědecké práce a poskytnout studentovi informace a možnosti, aby se mohl sám do vědecké práce aktivně zapojit. Zároveň bude student seznámen s hlavními současnými problémy v oboru krajinná ekologie. Současným velikým problémem je působení klimatické změny, která již v současnosti významně ovlivňuje současné udržitelné využívání přírodních zdrojů, zejména lesních a zemědělských ekosystémů. Z tohoto důvodu je stále aktuálním tématem sledovat a hledat vhodné indikátory pro odhad produkce rostlinných druhů v lučních ekosystémech v podmínkách klimatické změny. Možným indikátorem je produkce biomasy vybraných rostlinných druhů, které se významně podílejí na produkci lučního společenstva. Cílem práce studenta je porovnat produkci biomasy vybraných rostlinných druhů s produkcí stejných druhů nebo rodů uvedených v literatuře. Pro některé druhy, které se významně podílí na produkci biomasy na sledovaných loukách na Berounsku, nelze ani žádné literární údaje dohledat. Metodika: Pro sběr dat je již vybráno devět luk s třemi odlišnými typy vodního režimu. Vybrané louky se nacházejí v okrese Beroun, v blízkosti obce Loděnice. Úkolem studenta bude odebrat biomasu vybraných druhů z plochy o maximální velikosti 0,5 m2 a několikrát (3-5) ji zopakovat na jednotlivých loukách se stejným vodním režimem, podle výskytu jednotlivých druhů. Odebrané vzorky budou ještě roztříděny na funkční skupiny, aby bylo možné zjistit čistou váhu daného druhu, a kolik váhy tvoří trávy, byliny a bobovité. Biomasa bude poté usušena v sušárně a následně zvážena. Bude spočítán průměr z hodnoty sušiny pro jednotlivé druhy ze všech čtverců po jednotlivých vybraných druzích rostlin. Celkem bude takto stanovena hodnota biomasy pro 10-15 druhů bylin a trav. Výsledky budou porovnány s daty z literatury. Průběh stáže: Stáž bude kombinací konzultací, samostatné práce studenta a získání zkušeností při získávání dat přímo v terénu. Výstupem roční stáže bude prezentace na Studentské konferenci. Proto v zimních a jarních měsících (leden-duben) bude student zpracovávat českou i zahraniční literaturu týkající se daného tématu. Během studia a zpracování literatury proběhne několik konzultací, ale půjde z větší části o samostatnou práci, kterou student může provádět z domova. Hlavním těžištěm stáže bude terénní práce od května do září. V květnu a v červnu budou probíhat první sledování rostlinného společenstva a odběry biomasy (náročnost přibližně 3 x 8hod) a následné třídění rostlin podle funkčních skupin (náročnost maximálně 3 x 8hod) a v srpnu a v září se všechny uvedené činnosti zopakují. Práce v terénu bude probíhat vždy za přítomnosti vědeckého pracovníka, který vše studentovi ukáže a student si bude moci vše vyzkoušet. S tříděním odebrané biomasy a určením vybraných druhů bude studentovi na začátku také pomáhat vědecký pracovník, než se student naučí rozeznávat jednotlivé druhy i funkční skupiny a začne pracovat samostatně. Poslední etapou stáže od října do prosince bude zpracování a porovnání získaných výsledků s výsledky z předchozích let a s výsledky jiných autorů. Závěrečným výstupem bude příprava prezentace na Studentskou konferenci.

Drobnokvět pobřežní je jednoletý bylinný druh, rostoucí v ČR pouze na několika náplavech řeky Labe mezi Ústím nad Labem a státní hranicí. Má četné malé bílé oboupohlavné květy. V Červeném seznamu rostlinných druhů ČR je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy (C1t), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem. Pro jeho ochranu je důležité vědět, v jakých podmínkách roste, jaké má nároky na prostředí, jak nepříznivé podmínky jeho růst omezují a jak napěstovat rostlinný materiál pro případné záchranné programy. V minulém roce studentka Otevřené vědy zkoumala, jak zastínění vegetací ovlivňuje klíčení a velikost rostlin drobnokvětu. Nyní zbývá odpovědět, jak zastínění ovlivnilo jeho nadzemní a podzemní biomasu a poměr těchto dvou důležitých růstových parametrů a jak ovlivnilo produkci semen. Pro jeho ochranu bychom také potřebovali vědět, jak jej pěstovat pro namnožení semen pro záchranné programy a jestli stačí pouze samosprašnost nebo pro bohatou úrodu semen bude lépe zajistit cizosprášení mezi různými rostlinami. Student si zpracuje rotlinný materiál z pokusů, bude pěstovat rostliny ve skleníku a v experimentální zahradě, odebírat semena z plodících rostlin cizosprášených i samospášených a napěstovávat nový semenný materiál. V případě zájmu s námi navštíví náplavy s drobnokvěty a naučí se zaměřovat přesné pozice jejich výskytu, odečítat podmínky prostředí pomocí teplotních a vlhkostních čidel, zaznamenávat vegetaci na trvalých plochách a měřit změny světelných poměrů v zastíněném prostředí. Data z experimentů se naučí zpracovat statistickými metodami tak, aby mohla být prezentována na závěrečné konferenci Otevřené vědy.

Spolu se zvyšujícími standardy životní úrovně stoupá i počet používaných farmak, pesticidů či např. prostředků pro osobní péči a hygienu. Všechny tyto látky se dostávají do životního prostředí, kde vzhledem k jejich špatné odbouratelnosti či nedostupnosti dodatečného stupně čištění odpadních vod mohou procházet do podzemních a povrchových vod, nakonec i do pitné vody. Je tedy nutné zvolit optimální metodu a podmínky dočištění vody od mikropolutantů. U nás v laboratoři se dozvíte, jaké jsou dostupné metody dočišťování kontaminovaných vod, jaké jsou jejich limity a můžete se podílet na přípravě nových pokročilých sorbentů k tomu vhodných.