Předmětem stáže je účast na výzkumu a vývoji technologií 3D tisku na bázi anorganických materiálů. Student se bude se podílet na vývoji a testování tiskových materiálů, bude se podílet na vývoji technologických zařízení pro 3D tisk a bude tvořit výchozí 3D modely.

Odebereme vzorky z lesních ekosystémů napříč Národním parkem Šumava a budeme se zabývat otázkou jak hospodaření v lesích ovlivňuje druhovou pestrost mikroorganismů. Jsou lesy ponechané spontánnímu vývoji pestřejší a stabilnější než hospodářské lesy? A poskytují více útočišť ohroženým druhům? Práce zahrnuje terénní odběry půdy a identifikaci půdních hub a bakterií metodou sekvenace DNA (v laboratoři). Po "přečtení" molekul DNA zjistíme (u počítače), které mikroorganismy v půdě žijí a budeme moci porovnat, nakolik lesní hospodářství ovlivňuje "zdravé" fungování půdy.

Zbarvení vajec poskytuje cenné informace o ekologii a evoluci ptačích druhů. U kukačky obecné (Cuculus canorus) a jejích hostitelů představuje barva vajec klíčový evoluční znak, protože jde o zásadní adaptaci spojenou s hnízdním parazitismem. Kukačka klade svá vejce do hnízd jiných druhů, čímž se rozmnožuje na jejich úkor, protože její mládě brzy po vylíhnutí vytlačuje vejce hostitele ven z hnízda. Hostitelé se proto v průběhu evoluce naučili kukaččí vejce rozpoznávat a odstraňovat. Kukačky si naopak v reakci na odstraňování vajec vyvinuly dokonalé mimikry – jejich vejce se nápadně podobají vejcím hostitelských druhů. Tento evoluční závod dlouhodobě sledujeme na jižní Moravě, kde kukačky často parazitují hnízda rákosníků (Acrocephalus). Vzhled kukaččích vajec odedávna fascinoval vědce a jejich podobnost s vejci hostitelů je stále předmětem intenzivního výzkumu. Ke studiu se dnes používají moderní metody, zejména standardizované fotografování vajec s následnou analýzou digitálních snímků a také detailní měření odraženého světla od skořápky pomocí spektrofotometru, z něhož se získávají křivky odrazivosti (reflektance). Student se v rámci projektu seznámí s oběma přístupy a přímo v terénu na Hodonínsku bude měřit a fotografovat vejce kukaček a jejich hostitelů, a následně doma provede analýzu získaných dat a porovná, jak se výsledky obou metod liší při hodnocení míry mimikry kukaččích vajec. Toto porovnání bude důležité pro lepší interpretaci a porovnatelnost výsledků mezi různými studiemi.

Cílem stáže je seznámit studenta s všeobecnými principy vědecké práce a poskytnout studentovi informace a možnosti, aby se mohl sám do vědecké práce aktivně zapojit. Zároveň bude student seznámen s hlavními současnými problémy v oboru krajinná ekologie. Současným velikým problémem je působení klimatické změny, která již v současnosti významně ovlivňuje současné udržitelné využívání přírodních zdrojů, zejména lesních a zemědělských ekosystémů. Z tohoto důvodu je stále aktuálním tématem sledovat a hledat vhodné indikátory pro odhad produkce rostlinných druhů v lučních ekosystémech v podmínkách klimatické změny. Možnými indikátory jsou počet rostlinných druhů, produkce biomasy a stlačená výška porostu. Cílem práce studenta je sledovat počet druhů rostlin a množství jejich biomasy na sledovaných loukách na Berounsku. Metodika: Pro sběr dat je již vybráno devět luk s třemi odlišnými typy vodního režimu. Vybrané louky se nacházejí v okrese Beroun, v blízkosti obce Loděnice. Na vybraných lokalitách již výzkum probíhá více než 7 let, je tedy na co navázat. Na každé louce bude probíhat sběr dat na pěti čtvercových studijních plochách. Na každé ploše bude proveden soupis rostlinných druhů (fytocenologický snímek) a změřena výška porostu speciálním měřícím talířem. Z každého čtverce bude poté odebrána biomasa rostlin, která bude roztříděna po jednotlivých funkčních skupinách (traviny, byliny a bobovité), usušena v sušárně a následně zvážena. Průběh stáže: Stáž bude kombinací konzultací, samostatné práce studenta a získání zkušeností při získávání dat přímo v terénu. Výstupem roční stáže bude prezentace na Studentské konferenci. Proto v zimních a jarních měsících (leden-duben) bude student zpracovávat českou i zahraniční literaturu týkající se daného tématu. Během studia a zpracování literatury proběhne několik konzultací, ale půjde z větší části o samostatnou práci, kterou student může provádět z domova. Hlavním těžištěm stáže bude terénní práce od května do září. V květnu a v červnu budou probíhat první sledování rostlinného společenstva a odběry biomasy (náročnost přibližně 3 x 8hod) a následné třídění rostlin podle funkčních skupin (náročnost přibližně 3 x 8hod) a v srpnu a v září se všechny uvedené činnosti zopakují. Práce v terénu budou probíhat vždy za přítomnosti vědeckého pracovníka, který vše studentovi ukáže a student si bude moci vše vyzkoušet. S tříděním odebrané biomasy bude studentovi na začátku také pomáhat vědecký pracovník, než se student naučí rozeznávat jednotlivé skupiny a začne pracovat samostatně. Poslední etapou stáže od října do prosince bude zpracování a porovnání získaných výsledků s výsledky z předchozích let a s výsledky jiných autorů. Závěrečným výstupem bude příprava prezentace na Studentskou konferenci.