Medailonky lektorů

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Jako historička literatury se zabývám byzantskou písemnou kulturou, jinými slovy řeckou středověkou literaturou. V současné době se dvěma kolegy ze Slovanského ústavu pracujeme na projektu zkoumajícím ženské postavy v pozdně byzantské literatuře od 13. do 15. století.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Letos jsem se rozhodla přihlásit do programu stáží poprvé a udělala jsem to proto, že jsem přesvědčena, že humanitní vědy a historie jsou v současné společnosti nedoceněny, mimo jiné také proto, že my sami, kdo se výzkumem v této oblasti zabýváme, nedokážeme jeho smysluplnost a důležitost pro dnešní svět veřejnosti srozumitelně vysvětlovat. V této dovednosti bych se chtěla v rámci tohoto programu zdokonalovat. Druhým důvodem je, že jsem dlouhá léta vyučovala na univerzitě a po mém přesunu do Akademie věd mi výuka a kontakt se studenty trochu chybí.

Jak jste se dostala k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Během studia na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity mě nadchla řečtina a řecká kultura ve všech jejích fázích: prvně jsem se přes latinu dostala ke klasické řečtině, pak jsem se chtěla naučit moderní živou řečtinu a dozvědět víc o moderní řecké kultuře, a až jako třetí krok jsem začala zaplňovat mezeru mezi antikou a dneškem a objevovat řecký středověk. K tomu, že jsem u něj badatelsky nakonec zůstala, přispěla nejvíce moje profesorka a vedoucí mé diplomové práce, která mi byla velkou inspirací. Na Akademii věd pracuju teprve od loňského roku, přešla jsem sem z Masarykovy univerzity, kde jsem patnáct let působila na studijním programu Novořecký jazyk a literatura. Pak jsem využila nabízené příležitosti a rozhodla se pro změnu, která mi umožnila přispět k budování byzantologické výzkumné skupiny na Slovanském ústavu, dala mi větší profesní svobodu a více času na výzkum.