Medailonky lektorů

Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?

Aktuálně řešíme grantový projekt věnovaný dějinám zdravotnické záchranné služby v českých zemích. Jedná se o zajímavé a mnohovrstevnaté téma, které předpokládá vhled do několika společenských a humanitních věd (historie, sociologie, antropologie, psychologie), včetně exaktních (medicína). Dnes běžně spoléháme na to, že v případě akutního ohrožení života stačí vytočit linku 155 a do několika minut k nám přijede plně vybavený sanitní vůz, který je v podstatě pojízdnou ordinací a operačním sálem v jednom; ještě před 50 lety to však vůbec nebylo samozřejmostí. Formování moderního systému záchranné služby navíc není téměř podchyceno v klasických písemných pramenech, proto náš výzkum stavíme především na metodě orální historie (rozhovorech s pamětníky a pamětnicemi), jejímž prostřednictvím se snažíme získat unikátní informace o vývoji a institucionalizaci přednemocniční neodkladné péče na našem území.

Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?

Stáže v rámci Otevřené vědy nabízí jedinečnou možnost zapojit se do akademického výzkumu na špičkové úrovni, což je něco, co může pomoci nasměrovat mladou generaci směrem k hlubšímu zájmu o společenské a humanitní vědy, které sehrávají v současné společnosti nezastupitelnou roli. V době kdy jsem studoval na střední škole taková možnost bohužel nebyla, proto jsem moc rád, že můžu případně zájemce a zájemkyně seznámit s tím, co obnáší výzkum soudobých dějin, a to navíc na příkladu atraktivního a zajímavého tématu z oblasti institucionálních dějin.

Jak jste se dostal k vědě a práci v Akademii věd ČR?

Historie mě fascinovala už od dětství. Zajímaly mě především vojenské konflikty a moderní bojová technika, což mě přivedlo k dějinám 20. století, kterým jsem se věnoval i v rámci svých vysokoškolských studií. Po absolvování magisterského studia jsem dostal nabídku od jednoho z tehdejších vyučujících nastoupit na zkrácený úvazek do Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., kterou jsem velmi rád přijal. Bral jsem to jako jedinečnou příležitost, jak během doktorského studia získat cenné zkušenosti od špiček v oboru, podílet se na řešení výzkumných projektů a především jako možnost dále se věnovat nahrávání rozhovorů s pamětníky a pamětnicemi, což mě nesmírně baví.