Středoškolák Jenda Procházka z Biskupského gymnázia Brno vloni docházel na stáž do Ústavu fyziky materiálů AV ČR. Lektor Tomáš Kruml mu pomáhal pochopit základy elektronové mikroskopie. Přečtěte si rozhovor o jejich spolupráci a zkušenosti s Otevřenou vědou.
Otázky pro stážistu Jana Procházku:
Proč ses přihlásil na stáž Otevřené vědy?
Na projekt Otevřená věda jsem náhodou narazil na Facebooku. Řekl jsem si, že by nebylo vůbec špatné, udělat něco navíc mimo školu, a tak jsem se tam přihlásil. Téma elektronové mikroskopie mě na první pohled zaujalo a doufal jsem, že se mi po ukončení stáže bude lépe rozhodovat o dalším studiu.
Co tě na stáži nejvíc bavilo? Jak se ti s vědci spolupracovalo?
Na stáži mě nejvíc bavila práce s elektronovým mikroskopem, protože díky tomu jsem si mohl prakticky ověřit to, co jsme se učili ve škole o mikrostruktuře pevných látek. S komunikací a spoluprací jsem naprosto spokojen. Lepší lidi jsem snad ani nemohl potkat.
Bylo něco, co tě během stáže překvapilo?
Příjemně mě překvapila přátelská atmosféra, dobrý kolektiv zaměstnanců a technické vybavení.
S čím jsi vlastně na stáži pracoval?
Já jsem převážně pracoval se skenovacím elektronovým mikroskopem značky Tescan Lyra, který jde právě pěkně vidět na fotkách vedle řídícího počítače.
Co z tvého ročního působení na stáži vzešlo?
Během své stáže jsem spolupracoval s ostatními vědci z týmu na projektu, který zkoumal vliv tepelného zpracovaní na mikrostrukturu pokročilé slitiny na bázi železa a hliníku. Na základě našeho výzkumu byly napsány dva vědecké články.
Ovlivnilo absolvování stáže tvoje rozhodnutí, kam jít dál studovat?
Už před stáží jsem věděl, že chci jít na nějaký technický obor. Ve hře byly i vysoké školy v jiných městech než v Brně. Tato stáž byla jedním z mnoha důvodů, proč jsem se nakonec rozhodl pro studium na brněnském VUT. V oboru, který jsem si vybral, určitě využiji poznatky, které jsem na stáži získal.
Líbí se ti ve vědě a budeš ve spolupráci s Ústavem fyziky materiálů AV ČR pokračovat?
Stáž byla příjemnou zkušeností. Na Ústavu fyziky materiálů jsme domluveni, že až to situace dovolí, tak tam budu moci pracovat jako zaměstnanec. Kromě toho, že se budu učit nové věci, tak budu pomáhat s přípravou vzorků k pozorování, focením povrchu lomových ploch a s mnoha dalšími věcmi.
Jaké máš další koníčky, kromě elektronové mikroskopie?
Rád jezdím na kole, hraji volejbal a čtu knihy.
Co bys vzkázal studentům, kteří třeba o podobné stáži uvažují?
Ať se ničeho nebojí a jdou do toho. Je to skvělá příležitost, jak si rozšířit obzory v oboru, který je zajímá. Potkají mnoho zajímavých lidí a vyzkouší si, jaké je to pracovat se špičkovým vybavením, se kterým se za běžných okolností nesetkají.
Otázky pro lektora Tomáše Krumla:
Proč jste se rozhodl zapojit do Otevřené vědy?
Vedení našeho pracoviště (Ústav fyziky materiálů AV ČR) se rozhodlo posílit oblast elektronové mikroskopie, jak přístrojově, tak personálně. Zkoušeli jsme oslovit zajímavé studenty na Masarykově univerzitě a na Vysokém učení technickém v Brně a využil jsem i Otevřenou vědu, kvůli výborným referencím, které jsem na ni měl. Brno je světové centrum elektronové mikroskopie, zájem ze strany studentů byl velký. Vystřídala se u nás řada vysokoškolských studentů a dva středoškoláci. Někteří z těch nejlepších u nás pokračují dále (označujeme je jako Mikroskopickou školku). Letos jsme stáž Otevřené vědy neotevřeli z kapacitních důvodů, možná příští rok. Máme nyní asi 20 uživatelů transmisního elektronového mikroskopu a 45 uživatelů rastrovacích elektronových mikroskopů, většinou mladých kolegů, to je velká líheň.
Co pro Vás osobně bylo největší výzvou při práci se středoškolákem?
Měl jsem trochu obavu, aby nějakým opomenutím nebo zbrklostí nedošlo k poškození mikroskopu, to se bohužel u některých studentů stává a ceny oprav jsou astronomické. Ale Jenda se chová zodpovědně.
Baví Váš učit a předávat své zkušenosti dál?
Ano, učím na Masarykově univerzitě v Brně i VUT a chvíle, kdy se mi podaří studenty zaujmout a diskutovat s nimi, jsou osvěžující. Nemám problém studentům přiznat, že něco nevím, a oni se pak také méně ostýchají se ptát.
Zapojíte se ještě někdy v budoucnu, jako lektor stáže Otevřené vědy?
Ano. Možná by mi ale vyhovoval i jiný formát, třeba nepřetržitý letní pobyt studenta v délce např. 1 měsíce.
Plánujete spolupracovat s absolventem Jednou Procházku dál?
Jenda dál dochází na naše pracoviště, pomáhá při práci na projektech i zakázkách pro průmysl a učí se postupně nové techniky. Momentálně se učí připravovat lamely pro TEM pomocí techniky FIB; je to pracná, časově náročná činnost, kde je nutná trpělivost a pečlivost.
Byl byste rád, kdyby Jenda zůstal v oboru a jednou se třeba vrátil jako Váš spolupracovník?
Jenda je u nás již zaměstnán na částečný úvazek a jsme domluvení, že k nám bude docházet i během studia na VŠ. Já mám jedinou podmínku: nesmí zanedbávat studium. Předpokládám, že pro Jendu za dva roky vypíšeme bakalářskou práci a uvidíme.
Rozhovor byl částečně převzat z webu Ústavu fyziky materiálů AV ČR.
Fotografii Jendy Procházky a jeho lektora Tomáše Krumla najdete na naší hlavní stránce a další fotografie z jejich stáže pak na našich sociálních sítích Facebook a Instagram.
Připravila: Michaela Marková (Otevřená věda) ve spolupráci s Tomášem Krumlem, Janem Klusákem a Janem Procházkou.
