Michal Tuna dojíždí z Prahy na stáž do Biologického centra v Českých Budějovicích. Na Ústavu půdní biologie se mu věnuje lektorka Veronika Jílková. Společně pátrají po optimálním složení půdy. Jak se „vaří“ žížalí čaj? Kolik žížal je zapotřebí pro založení vlastního vermikompostu? Přečtěte si v rozhovoru o jejich výzkumu.
O stáži: Využití vermikompostu jako hnojiva
Žížaly jsou známé jako ekosystémoví inženýři schopní zpracovat téměř jakýkoliv rostlinný materiál. Díky tomu se vytváří jednak rozložený kompost (tzv. vermikompost), ale také koncentrovaný roztok živin (tzv. žížalí čaj). Oba tyto substráty jsou oceňované jako prospěšná hnojiva pro půdu, ve které často chybí organická hmota a živiny. Každá rostlina má však jiné potřeby s ohledem na obsah organické hmoty a živin. V rámci stáže se tedy zaměříme na vytipování vhodných koncentrací těchto dvou substrátů pro různé typy plodin a na to, jak tyto substráty ovlivní chemické složení půdy.
Lektorka: Mgr. Veronika Jílková, Ph.D.
Stážista: Michal Tuna
Otázky pro stážistu:
Jak ses dozvěděl o Otevřené vědě a proč jsi se rozhodl to zkusit?
Michal: O stáži jsem se dozvěděl od paní učitelky na češtinu, která tuto možnost objevila a představila nám jí na hodině. Tato konkrétní stáž mě zaujala, protože už od mala rád pracuji na zahradě a nějakou dobu před přihlašováním na stáže Otevřené vědy jsem se začal více zajímat o vermikompost a rozhodl jsem se založit si doma vlastní.
Proč sis vybral toto téma stáže?
Michal: Jako malý jsem si s žížalami moc nehrál, ale vždycky mě bavilo zkoumat věci z bližšího pohledu. Proto mě i velmi zaujala tato stáž, je to pro mě příležitost zažít si prostředí vědeckého ústavu a podílet se na výzkumu. V průběhu stáže bychom měli sadit dvě různé plodiny do substrátů s různou koncentrací přimíchaného vermikompostu nebo do neobohaceného substrátu se zálivkou z žížalího čaje, následně budeme pozorovat, které koncentrace jsou nejvíc vyhovující.
Kde nyní studuješ?
Michal: Aktuálně studuji třetí ročník Karlínského gymnázia v Praze.
Už víš, co bys chtěl studovat na vysoké škole?
Michal: Zatím nemám úplně jasno, avšak přemýšlel jsem nad něčím v oboru udržitelného zemědělství nebo dřevostaveb.
Jak probíhá tvoje stáž?
Michal: V rámci mojí první návštěvy jsem čistil vermikompost od žížal a připravoval půdu na zahájení pokusu, společně s tím jsme s lektorkou připravovali různé koncentrace žížalího čaje na zalévání rostlin. Při minulé návštěvě jsme připravovali květináče s různými poměry vermikompostu a nepředhnojené květináče na pokus se žížalím čajem. Zároveň se nám již podařilo zasadit semena v rámci našeho pokusu s vermikompostem.
Co máte naplánováno v rámci stáže dál?
Michal: V průběhu stáže máme v plánu pozorovat růst paprik a fazolí v substrátu s rozlišnými poměry přidaného vermikompostu nebo žížalího čaje, poté bychom měli jednotlivé rostliny porovnávat, který poměr vermikompostu bude nejvíc vyhovující.
Co se ti na stáži (ve vědě) zatím nejvíc líbí?
Michal: Nejvíc mě zatím asi zaujalo laboratorní prostředí, do kterého bych asi jinak neměl moc možností se dostat. Zároveň je pro mě velmi zajímavé podílet se na skutečné vědecké práci.
Jak se ti spolupracuje s lektorkou?
Michal: Spolupracujeme velmi dobře. Na začátku stáže jsem měl trochu obavy, jak bude stáž probíhat, ale všechno mi bylo vysvětleno a ukázáno a zároveň vítám, že mám možnost dělat některé věci zcela samostatně.
Čím bys jednou chtěl být?
Michal: Nad prací vědce jsem zatím moc nepřemýšlel, spíš bych rád využil získané vědomosti v praxi, avšak nejsem zatím úplně rozhodnutý, ale možné je všechno.
Otázky pro lektorku Veroniku Jílkovou:
Jak bude probíhat vaše stáž?
Se stážistou se budeme se zabývat vlivem vermikompostu na růst a výživu plodin a také na půdu, ve které plodiny rostou. Založili jsme proto skleníkový pokus, ve kterém pěstujeme fazoli a papriku v květnících a budeme sledovat jejich klíčení a růst. Následně se podíváme i na různé půdní charakteristiky, jako jsou biologické oživení nebo obsah živin.
Proč se zabýváte zrovna vermikompostem a žížalami?
Žížaly jsou užitečnými recyklátory bioodpadu a jimi přepracovaný substrát a z něho vytékající šťáva (žížalí čaj) jsou uznávanými hnojivy. Není však příliš známo o tom, v jakých dávkách je který substrát příznivý pro různé typy plodin. Proto budeme přídavky různých dávek substrátu a žížalího čaje testovat na dvou plodinách, a to fazoli a paprice.
Mohou žížaly přispět ke zkvalitňování půdy a pomoci tak v boji s klimatickou změnou?
Žížaly jsou schopné ve svých trávicích traktech z potravy strávit dostupné organické látky jako například glukózu nebo celulózu, kdežto ty špatně dostupné jako například lignin v potravě zůstávají. Navíc jsou v žížalích střevech organické látky míchány s minerálními částicemi, což také snižuje jejich dostupnost, a tedy rozložitelnost mikroorganismy v půdě. Ve výsledku jsou tak žížaly účinnými producenty špatně rozložitelných exkrementů obsahujících špatně dostupné organické látky, které pak následně nepodléhají rozkladu a nedochází tak k uvolňování oxidu uhličitého do atmosféry. Takže ano, žížaly mohou pomoci v boji s klimatickou změnou.
Můžeme si založit vermikompost doma a přispět tak ke zkvalitnění půdy na vlastní zahradě?
Ano, samozřejmě. Vermikompost si může založit doma každý a nemusí k tomu mít ani zahradu. My sami máme vermikompost založený u nás v kanceláři. Získaný substrát a žížalí čaj pak používáme i ke hnojení pokojových květin, ale samozřejmě spíše při pěstování plodin na zahrádkách a balkonech.
Kolik žížal je potřeba pro založení vermikompostu?
Těžko říct přesný počet, žížaly se ve vermikompostu rychle množí a my je přesně nepočítáme. Na začátku jsme vermikompost zakládali s dvěma hrstmi substrátu z vermikompostu plného žížal. Záleží na množství bioodpadu, které žížalám dáváte. Pokud se mají dobře, množí se. Žížaly jsou poměrně nenáročné. Při chování ve vermikompostu prakticky to jediné, co potřebují je dostatek organického substrátu (bioodpadu), který mohou přechroustávat a klid. Nemají rády, když se vermikompost odkrývá nebo promíchává.
Podle čeho jste si vybrala svého letošního stážistu?
Stážistu jsem si vybrala kvůli jeho motivaci pro tuto konkrétní stáž. Sám má doma vermikompost a už z jeho motivačního dopisu bylo poznat, že ho téma velmi zajímá. Myslím, že tím nejdůležitějším pro úspěšné zvládnutí stáže je motivace, další věci jako práci v laboratoři se pak snadno naučíte.
Proč vedete stáž Otevřené vědy?
V rámci mé práce je dobré přijít do styku s veřejností a obzvláště s mladými studenty, protože to vždy přinese zase jiný pohled na věc. Navíc je dobré, když se odborná a laická sféra alespoň trochu prolíná. Myslím, že to zvýší povědomí veřejnosti o naší práci a také my získáme náměty na důležitá témata pro naši práci.
Jak jste se Vy dostala k tomuto tématu výzkumu?
Můj původní plán byl jet zachraňovat deštné pralesy, ale záhy jsem si uvědomila, že mnohem důležitější je zabývat se krajinou a půdou u nás, abychom si ji zachovali i pro další generace. A u práce s půdou už jsem zůstala.
Jsou podle vás stáže dobrým motivačním začátkem pro seznámení s vědou?
Vědecká stáž je podle mne výborným seznámením s vědou. Málokomu se poštěstí dostat se do laboratoře vědeckého ústavu a podílet se na výzkumu. Věřím, že je to pro studenty dobrá zkušenost, kterou budou moci např. během studia na vysoké škole zúročit.
Mgr. Veronika Jílková, Ph. D., pracuje v Laboratoři půdní organické hmoty, Ústavu půdní biologie, Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.
Michal Tuna studuje třetí ročník Karlínského gymnázia v Praze.
Připravila: Michaela Marková (Otevřená věda) ve spolupráci s Veronikou Jílkovou a Michalem Tunou.
