Středoškolačku Martinu hudba baví celý život. Hudební vědy a historii chce studovat také na vysoké škole. Rozhodla se proto, že letos vyzkouší stáž z muzikologie. O tom, jak se zkoumá hudba, jsme si povídali nejen s ní, ale i s její lektorkou Anjou Bunzel z Ústavu dějin umění AV ČR. Jak hudba ovlivňovala kulturní život první poloviny 19. století? Přečtěte si v rozhovoru...
Stáž: Hudební repertoár na soukromých společenských setkáních v Praze 1815–1850
Lektorka: Anja Bunzel, Ústav dějin umění AV ČR, oddělení muzikologie
Stážistky: Martina Sedláková, (Marie Stojaspalová)
Otázky pro stážistku Martinu Sedlákovou:
Jak ses dozvěděla o Otevřené vědě a co tě přimělo přihlásit se na stáž?
O Otevřené vědě nás informovala paní učitelka ve škole asi už před dvěma lety. Rozhodla jsem se přihlásit, protože jsem chtěla vyzkoušet něco nového a jiného než ostatní spolužáci.
Proč sis vybrala právě toto téma stáže?
Zajímám se o hudbu a umění snad celý můj život. Zvažuji jít cestou studia hudební vědy, řekla bych, že se mi toto téma přímo naskytlo k tomu, co chci po střední škole dělat. Já jsem očekávala jenom to, že si vyzkouším práci, kterou bych v budoucnu chtěla dělat. Zajímalo mě, co opravdu tato práce obnáší, protože jsem si to v běžném životě nedovedla představit.
Co nyní studuješ?
Studuji Gymnázium Turnov, 7. A (septima neboli třetí ročník).
Víš už, co bys chtěla studovat na vysoké škole?
Hudební věda v kombinací s historií.
Jak zatím probíhala tvoje stáž?
Zatím bohužel probíhala více online než osobně, ale měly jsme možnost nahlédnout do zákulisí některých akcí a potkat se i se zahraničními muzikology. Tématem mé stáže je salónní hudba v 19. století v Praze.
Co máte naplánováno v rámci roční stáže stihnout?
Zatím jsme se s lektorkou dohodly, že bychom jednou navštívily knihovnu či archiv. Jinak mám v plánu se účastnit některých akcí, které paní Bunzel pořádá. Sleduji ji při práci na jejím výzkumu.
Co se ti na stáži (ve vědě) nejvíc líbí?
Líbí se mi přístup lidí, se kterými mám možnost pracovat. Myslela jsem si, že to bude o mnoho jiné a zaměřené hlavně na výkon. Setkala jsem se zatím s tou lepší variantou, lidským a milým přístupem.
Jak se ti spolupracuje s lektorkou?
Velice pozitivně. V mnoha věcech se paní lektorka stala určitým vzorem a inspirací.
Otázky pro lektorku Anju Bunzel:
Co letos stážistku na Vaší stáži přesně čeká?
Letos čeká stážistky několik akcí k tématu „Česká salonní kultura v 19. století“, zejména s ohledem na hudební repertoár. Měly jsme v březnu koncert, na kterém jsme poslouchaly několik hudebních skladeb z 19. století, jejichž autorkami jsou ženy. Na říjen plánujeme interdisciplinární workshop k tématu „Identita a krize v české kultuře 19. století“. Stážistky mi pomáhají připravovat tuto akci a doufám, že se jí budou moci zúčastnit také osobně.
Čím přesně se ve svém výzkumu zabýváte?
Zabývám se hudbou, která se hrála v soukromých a polosoukromých kontextech v 19. století, například soukromé domy, salony a spolky. Mimo jiné hraje v tomto projektu hlavní roli postavení žen, protože ženy měly v té době více kreativních a administrativních možností spíše v soukromí než na veřejnosti. Při zkoumání hudebního repertoáru v této souvislosti najdeme mnoho zajímavých neznámých hudebních děl, z nichž některé jsou také velmi vhodné jako koncertní materiál. Moje práce tedy obsahuje vědecké publikace a přednášky i koncerty pro veřejnost.
Jaké znalosti od očekáváte od středoškolaček, které se hlásí na Vaši stáž?
Neočekávám žádné speciální znalosti, ale je užitečné rozumět němčině a angličtině, protože mnoho historických zdrojů a literatury je právě v těchto jazycích. Nejdůležitější ale je samozřejmě zájem o hudbu a dějepis, a chuť vyzkoušet si a dozvědět se něco nového.
Proč jste si letos vybrala právě tyto dvě studentky?
Protože na mě obě působily velmi motivovaně, navíc mají obě znalost němčiny a angličtiny, zajímají se o hudbu a jejich žádosti na mě udělaly přátelský a sympatický dojem.
Jak se Vám se středoškolačkami spolupracuje?
Naše spolupráce se mi moc líbí, protože ráda sdílím část své práce s ostatními. Stážistky někdy pokládají velmi inspirativní otázky nebo přijdou se zajímavým pozorováním. V České republice žiji teprve dva roky, takže moc dobře neznám školní systém, proto se od stážistek učím, co dělají ve škole a trochu i jak funguje školní systém.
Jak jste se Vy dostala k problematice dějin umění?
Jsem muzikoložka a oddělení muzikologie je připojeno k Ústavu dějin umění Akademie věd ČR. O dějinách umění toho ve skutečnosti moc nevím. Nejprve jsem v Berlíně studovala žurnalistiku, hudební teorii, anglickou literaturu a lingvistiku. Poté jsem se na magisterském studiu specializovala na muzikologii a poté jsem v Maynooth, Irsku, získala doktorát z muzikologie.To, že jsem se dostala k práci na Akademii věd ČR, je zázrak i pro mě. Chtěla jsem se z Irska vrátit zpět na kontinent, abych žila blíže své rodině. Viděla jsem na Facebooku pracovní inzerát z muzikologie se zaměřením na 19. století. O tuto pozici jsem se ucházela jen tak pro zábavu, protože jsem se vždycky chtěla naučit česky, ale vůbec jsem neočekávala, že to klapne. O několik měsíců později jsem začala pracovat v Praze a učit se česky.
Čemu se ve svém výzkumu přesně věnujete a co plánujete do budoucna?
Soukromá hudební kultura v 19. století dosud nebyla dobře prozkoumána, a dalo by se udělat výzkum na dalších 100 let. Chtěla bych udělat několik srovnávacích studií, ve kterých bych pracovala s mezinárodními kolegy a kolegyněmi a zmapovala kulturní přenos prostřednictvím soukromé hudební praxe v Evropě 19. století. Kromě toho je v oblasti studia žen v české a mezinárodní muzikologii ještě hodně práce. Možná bych organizovala více koncertů a spojila je s literárními představeními a spoluprací s kolegy a kolegyněmi z literatury a divadelní vědy, protože salonní kultura v 19. století byla rozhodně interdisciplinární a samotné zaměření pouze na hudbu, by mohlo být trochu jednostranné.
Připravila: Michaela Marková (Otevřená věda) ve spolupráci s Anjou Bunzel a Martinou Sedlákovou. Druhá stážistka Marie Stojaspalová na naše otázky bohužel neodpověděla.
