„Myslím, že mi absolvování stáže moc pomohlo u přijímacího pohovoru na vysokou školu,“ říká stážistka Natálie Pořízková.

Talentovaná středoškolačka Natálie Pořízková se stáže Otevřené vědy zúčastnila v roce 2019. Tehdy ještě jako studentka Gymnázia Postupická v Praze docházela na Fyziologický ústav AV ČR v pražské Krči. Věnovala se zde, pod vedením lektorky Ing. Olgy Zimmermannové, Ph.D., tématu: Studium struktury a funkce Na+/H+-antiportních systémů v eukaryotních buňkách. Výsledky svého bádání představila na Studentské vědecké konferenci Otevřené vědy, kde za prezentaci svého výzkumu vyhrála 1. místo v oblasti věd o živé přírodě a chemických věd.

Povídali jsme si s Natálií Pořízkovou o její stáži a tom, jak ovlivnila její budoucnost. S její lektorkou dr. Olgou Zimmermannovou pak o vědecké práci s talentovanými studenty a jejím výzkumu.

Zeptali jsme se Natálie Pořízkové…


Vzpomínáš, jak ses dozvěděla o Otevřené vědě?

Vzpomínám si naprosto přesně, že nám o tom řekl profesor na chemickém semináři ve třetím ročníku na gymnázium. Ukazoval nám stránky Otevřené vědy a možnost, jak se přihlásit. Říkal, že je to pro nás jedinečná příležitost, jak se věnovat něčemu, co nás baví. Tehdy mě to hodně zaujalo a řekla jsem si, že nic nedám za to to vyzkoušet.

Co tě vedlo k tomu, že ses přihlásila na stáž?

Vždycky mě bavila příroda a nikdy bych si nedovedla představit dělat něco, co se jí netýká. Za rozvoj svých zájmů hlavně vděčím své trpělivé (také přírodovědně zaměřené) rodině, která mě k tomu vždy vedla. Takže mě vždycky bavila nejvíc biologie. Tušila jsem, že stáž na Akademii věd ČR pro mě bude výborná zkušenost, a že díky ní budu moci pracovat v prostředí, do kterého bych se jinak na střední škole neměla šanci dostat. Upřímně jsem nevěřila, že mě vůbec někdo vybere, ale vyčítala bych si, kdybych to aspoň nezkusila.

Čemu ses na stáži věnovala a jak ti to šlo?

Tématem mé stáže bylo studium struktury a funkce sodno/protonových antiporterů v eukaryotních buňkách. Navštěvovala jsem Fyziologický ústav Akademie věd ČR v pražské Krči. Měla jsem hrozné štěstí, byla jsem v přátelském prostředí, kde nic nebylo problém. Všichni se ke mně chovali hrozně hezky, vše mi trpělivě vysvětlovali a všechno jsem si mohla vyzkoušet. To samé platí o mé lektorce dr. Olze Zimmermannové, která mě s naprostou lehkostí provedla celou stáží, a která mi osvětlila „vyšší“ úroveň biologie a chemie, se kterou jsem se na střední škole nesetkala. Navíc jsme si sedly i lidsky a rozhodně pro mě nebyla a není jen lektorkou, ale znamená pro mě mnohem víc a jsme stále v kontaktu.

Co tě na tvé stáži nejvíc bavilo?

Hodně mě bavily kapkové testy, přestože nebylo výjimkou, že jsem je pokazila.  Líbil se mi proces i výsledek. Myslím, že hlavně přístupem lidí, kteří se mnou pracovali, pro mě nic nebylo příliš komplikované.

Stíhala jsi stáž i školu nebo pro tebe bylo časově náročné stíhat obojí zároveň?

Občas to bylo složitější, obzvláště v maturitním ročníku. Naštěstí ve škole nebyl problém občas kvůli stáži chybět, takže se to zvládnout dalo. A tím že mě stáž bavila, tak se mi vše podařilo dobře skloubit.

Jak vzpomínáš na svou prezentaci na Studentské vědecké konferenci Otevřené vědy?

Byla to pro mě první taková zkušenost a přirozeně jsem byla hodně nervózní. Nebylo to ani tak kvůli mně samé, ale hlavně jsem chtěla udělat dobré jméno mé lektorce a Fyziologickému ústavu, a tím se jim tak aspoň trochu odvděčit za péči, která mi byla věnována.

Ovlivnila tě stáž a výzkum s ní spojený při výběru oboru na vysoké škole?

Neovlivnila, ale spíše utvrdila. Myslím, že mi absolvování stáže moc pomohlo u přijímacího pohovoru na VŠ. Většinu pohovoru jsem jim totiž vyprávěla o své stáži. Budu studovat medicínu, konkrétně jsem se dostala na 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, což jsem si moc přála. Nedovedu si dnes představit dělat něco, co se netýká biologie. Zároveň mě velmi baví pracovat s lidmi a medicína je obor, ke kterému jsem vždycky měla obrovskou úctu.

Kdo je tvůj velký životní vzor?

To je velmi těžké říct, nicméně vzhlížím k taťkovi a dědečkovi, kteří se mi od mala hodně věnovali a podporovali ve mně zájem o přírodu. Zároveň jsou pro mě vzorem poctivosti, čestnosti a moudrosti.

Dovedeš si představit, že budeš pracovat ve vědě?

Chci být lékařkou v pravém slova smyslu. Nevím, v jakém oboru přesně zakotvím a myslím, že v mé pozici to ještě přesně říct nejde. Nicméně lékaři jsou s různými výzkumy velmi úzce spjati, tak si myslím, že mě to také nemine.

Co tě baví kromě vědy?

Od školky hraji na housle, a to mě baví hrozně moc, je to pro mě určitá forma relaxace. Jinak mým dalším velkým koníčkem je sport, konkrétně lyžování, plavání, cyklistika, ale také vysokohorská turistika a ferraty a samozřejmě nezapomeňme cestování. 

Jak budeš trávit prázdniny? 

První půlku července jsem trávila na dovolené v Řecku, druhou polovinu jedu na vodácký tábor jako vedoucí. V srpnu ještě plánuji týden v Rakousku, ale to samozřejmě závisí na epidemiologické situaci. Jinak asi brigáda a ještě určitě aspoň týden na Moravě u babičky.

 

Povídali jsme si také s lektorkou Otevřené vědy – dr. Olgou Zimmermannovou…


Co Vás motivovalo, abyste vypsala témata stáží pro středoškoláky?

Projekt Otevřená věda beru jako obrovskou příležitost pro středoškolské studenty podívat se přímo do vědeckých laboratoří a rozšířit si tak povědomí, co všechno v současné době obnáší povolání vědce/vědkyně. Sama jsem do jedné laboratoře začala chodit pomáhat už v prvním ročníku na vysoké škole. Do Otevřené vědy se jako lektorka střídavě zapojuji již od roku 2012. Baví mě práce s mladými lidmi, ta možnost naučit je něco nového a případně jim ukázat vědu jako možný směr jejich další kariéry.

Kolik stáží už jste v rámci Otevřené vědy vedla?

Osobně jsem vedla tři stáže a na vedení jednoho studenta jsem se podílela. Témata stáží vypisuji vždy na základě výzkumných projektů, kterými se v laboratoři zrovna zabýváme.

Jak se Vám pracuje a komunikuje se středoškoláky?

Práce s mladými lidmi mě obohacuje a dodává další energii. S dětmi, i když mnohem menšími, pracuji i ve svém volném čase jako trenérka fotbalu. V jedné knížce jsem četla, že vědec je někdo, kdo si klade otázky, které si nikdo jiný nepokládá. Což je určitě pravda a na mě je, abych tyto otázky a problematiku, kterou studujeme, stážistům vysvětlila na úrovni jejich znalostí. Navíc studenti zase svými dotazy přinutí mě se zamyslet nad daným problémem i trochu jinak. Takže v tom spočívá ta výzva. Žádné větší úskalí v tom nevidím, snad jen to, že většinou mají hodně dalších školních povinností a je tedy potřeba školu a práci v laboratoři dobře skloubit. Snažím se, aby za ten relativně krátký čas, který u nás stráví, se naučili co možná nejvíce.

Kdo z nich Vás nejvíc oslovil a proč?

Nejvíce mě oslovil náš první student, Denis Cmunt a pak Natálie Pořízková ze stáže pro rok 2019. Denis Cmunt vyhrál studentskou konferenci Otevřené vědy v roce 2012. Byl velmi chytrý, zručný v laboratoři, uměl dobře anglicky i francouzsky, navíc hrál na klavír a závodně tančil společenské tance. Přišel k nám už ve 2. ročníku gymnázia a pokračoval v práci u nás i na bakalářce. Diplomovou práci pak vypracovával na Přírodovědecké fakultě a vím, že nedávno odjel studovat PhD do Lausanne do Švýcarska. Takže stále u vědy zůstává, což mě moc těší.
Natálii jsem si vybrala z téměř 25 uchazečů, protože napsala nejlepší a možná nejupřímnější motivační dopis. To bych řekla i jako radu pro případné další uchazeče. Do přihlášky je velmi důležité napsat, proč chtějí zrovna na tuto konkrétní stáž. Natálie mě nejvíce oslovila hlavně svým zodpovědným přístupem k práci i studiu, bystrostí, zdravou sebejistotou, smyslem pro humor i šikovností v laboratoři.

Můžete nám přiblížit, jak probíhala stáž Natálie Pořízkové?

Stáž se jmenovala Studium struktury a funkce Na+/H+-antiportních systémů v eukaryotních buňkách a probíhala od ledna 2019 do prosince 2019. Natálie chodila do laboratoře tak 2x měsíčně, většinou vždy jedno odpoledne a jedno dopoledne, podle rozvrhu ve škole. Je ze Zvole u Prahy a studovala na Gymnáziu Postupická, tak se to dalo docela dobře naplánovat. O prázdninách chodila Natálie k nám do laboratoře i nad rámec projektu Otevřené vědy na brigádu a zapojila se i do dalších laboratorních činností.

Čím se ve své vědecké práci zabýváte?

V naší Laboratoři membránového transportu dlouhodobě studujeme, jak eukaryotní buňky dokáží zachovávat stálé vnitrobuněčné koncentrace kationtů draslíku, sodíku a protonů, což je pro jejich život naprosto nezbytné. Jako modelový organismus používáme hlavně buňky kvasinek, jejichž struktura i procesy probíhající v nich jsou hodně podobné buňkám z vyšších organismů. Charakterizujeme jednotlivé transportní systémy buněk na molekulové úrovni i mechanismy vzájemné regulace. Jedná se o základní výzkum, takže našimi hlavními výsledky jsou nové poznatky publikované v mezinárodních vědeckých časopisech. Natálie se zapojila do projektu, který se týká lidského Na+/H+- antiportního systému NHA2, u něhož bychom chtěli blíže určit jeho strukturu, molekulární mechanismus transportu a také vliv mutací, jež se nacházejí v genomech lidí, na jeho funkci. Bylo totiž prokázáno, že chybná funkce tohoto transportéru může vést ke vzniku vysokého krevního tlaku i dalším onemocněním. Získané poznatky mohou v budoucnu nalézt uplatnění např. při hledání léčiv, které by ovlivňovali transportní aktivitu tohoto systému.

Jak konkrétně přispěla stážistka Natálie do vašeho výzkumného týmu? 

Natálie se zapojila do přípravy několika konkrétních mutantních verzí lidského antiporteru NHA2, u kterých pak zjišťovala, jestli a jak fungují v porovnání s původním nemutovaným transportérem, a také, jestli přítomná mutace neovlivňuje produkci transportéru a jeho lokalizaci v buňce. Její práce tedy zahrnovala metody molekulární biologie, mikrobiologie a řadu fyziologických metod včetně fluorescenční mikroskopie.

Plánujete společně pokračovat ve spolupráci i po skončení stáže Otevřené vědy?

Další společnou práci teď neplánujeme, ale občas si napíšeme, co je nového. Natálie se dostala na medicínu, takže bude mít hodně učení a myslím si, že jednou z ní bude dobrá lékařka. Více ji to táhne do praxe než do vědeckého bádání, ale kdo ví, třeba se ještě někdy na poli společného výzkumu setkáme.
Stáže pro Otevřenou vědu vypisuji tak jednou za dva roky, takže letos mám pauzu, ale na další rok bych chtěla novou stáž vypsat. To, že má projekt smysl, jsem si ověřila jako členka poroty na závěrečné konferenci Otevřené vědy v roce 2018. Předvedené prezentace byly v mnoha případech na vysoké úrovni.

Myslíte si, že je pro středoškoláka roční stáž dostatečně dlouhá doba, aby si udělal představu o vědecké práci?

Pokud poctivě chodí a je aktivní, tak zevrubnou představu o vědecké práci v daném oboru získá. V našem oboru molekulární biologie také zjistí, že se toho ještě musí hodně naučit. Detailněji se molekulární biologie vyučuje až na vysokých školách. Problémem trochu je, když výzkum probíhá s živými buňkami/organismy, že ne vždy jsou studenti u nějakého experimentu od začátku až do konce, a proto jim pak můžou uniknout nějaké souvislosti. Proto stážistům, pokud již jim bylo 18 let, nabízíme i možnost chodit do laboratoře o prázdninách po dobu jednoho nebo dvou týdnů, aby se zapojili do experimentální práce a chodu laboratoře více.

Budete se vzdělávání a práci se středoškoláky věnovat i nadále?

Ano, jak je zmíněno výše, na příští rok plánuji vypsat novou stáž. A se středoškoláky se setkávám každoročně i během Dne otevřených dveří, který v FGÚ pořádáme každý rok během Týdne vědy a techniky. Program je cíleně zaměřen zejména na středoškolské studenty.

Na co se nyní nejvíc těšíte?

Mě poznávat a objevovat nové věci baví od malička, takže mě baví i mé povolání a těším se na nové výsledky z našich každodenních experimentů. K tomu máme nyní v recenzi další publikaci, tak doufám, že bude brzy přijata. A pak si také moc přeji, aby byla úspěšná moje žádost o grant, protože bez grantového financování vědu dělat nelze. V rodině jsme s manželem a se synem hodně sportovně založení, takže osobně se těším na blížící se dovolenou vyplněnou sportovními aktivitami.

Děkujeme oběma za rozhovor a přejeme hodně úspěchů ve vědě i v životě.