Evoluci ptactva budou středoškolačky nyní zkoumat přímo v jejich hnízdištích

Zájem o ptactvo přivedl středoškolačky až na stáže Otevřené vědy. S nadšením se jim věnuje Michal Šulc, vědec z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Po teoretické jarní přípravě je nyní čeká zajímavý výzkum ptactva v terénu.

Stážistka Martina Frýbová z Gymnázium Žatec bude v Doupovských horách hledat hnízda ťuhýků obecných, uměle je parazitovat kukaččími vejci a sledovat reakci ťuhýků na tato vejce. Bude se tak snažit najít odpověď otázku, proč jsme se ještě před sto lety mohli setkat s kukaččími mláďaty v hnízdech ťuhýků a dnes již nikoli. Druhá stážistka Lukrécia Zemanová z Církevního gymnázia Německého řádu v Olomouci bude na Třeboňsku pomáhat s odchytem vlaštovek a fotografováním jejich vajíček. Nasbíranými daty se tak bude snažit zjistit, zda skvrnitost vajec nějak odráží kvalitu vlaštovčích samic. Proč si středoškolačky vybraly právě téma výzkumu ptáků? Jak spolupráci se středoškolačkami hodnotí jejich lektor? Přečtěte si v rozhovoru...

 

Otázky pro stážistky:

Jak jste se dozvěděly o Otevřené vědě a proč jste se rozhodly ji zkusit?

Lukrécia: Dozvěděla jsem se o ní od bývalého absolventa a ornitologická témata mě zaujala.

Martina: Informace o nabízených stážích jsem dostala ve škole. Baví mě poznávat a učit se nové věci a získávat zajímavé zkušenosti, které mi dají něco do života. Zároveň jsem uvažovala nad tématem ročníkové práce a možnost spojit školní práci s něčím, co mě bude bavit a naplňovat mě opravdu nadchla.

 

Proč jste si vybraly zrovna téma biologie ptáků?

Lukrécia: O ptáky se zajímám už od svých pěti let, kdy jsem si s pomocí atlasu určovala ptactvo v našem okolí. Později jsem psala SOČku s tématem ornitologie a díky téhle stáži se biologie ptáků opravdu stala mým koníčkem.

Martina: Pozorování a občasnému kroužkování ptáků se aktivně věnuji něco málo přes rok a jedním s mých oblíbených druhů jsou právě ťuhýci obecní, kteří hnízdí kousek od místa, kde bydlím. Téma bylo tedy jako ušité na míru. 

 

Co nyní studujete?

Lukrécia: Studuji osmý ročník všeobecného gymnázia v Církevním gymnáziu Německého řádu v Olomouci.

Martina: Studuji sextu (druhý ročník) na gymnáziu v Žatci. 

 

Co byste chtěly studovat na vysoké škole?

Lukrécia: Hlásím se na obory Ekologie a biologie a Ekologická a evoluční biologie.

Martina: Příroda a biologie je jasná volba. Od mala jsem směřovala ke studiu veteriny, ale musím uznat, že vědecká práce se mi také moc zalíbila. 

 

Jak probíhá vaše stáž?

Lukrécia: Nejvíce času jsem zatím strávila ořezáváním vajec pro určování skvrnitosti, ale už jsem i pracovala s databází a v terénu. 

Martina: Průběhu stáže v doby covidové jsem se trochu obávala, ale zatím probíhá všechno normálně. Práce se skládala ze čtení článků a literatury, abychom lépe pochopily a seznámily se se zkoumanými druhy ptáků. Poslední měsíc se zabýváme výrobou vajíček a přípravami na výzkum v terénu. 

 

Jak bude vaše stáž probíhat dál?

Lukrécia: V rámci roční stáže máme v plánu zjistit, jestli velikost a míra skvrnitosti souvisí s kvalitou samice a zároveň porovnat tato data meziročně, mezi stanicemi. Terénní část je naplánována od začátku května až do září, kdy se budu účastnit průběžně, když budu mít čas. V rámci terénu se nejdříve kontrolují hnízda na statcích, zapisují se údaje o vejcích, později se chytají rodiče a kroužkují mláďata a měří se jejich parametry.

Martina: Hlavní částí mé stáže jsou určitě terénní práce v Doupovských horách, které budou probíhat od půlky května do půlky července. V terénu budeme hledat hnízda ťuhýků a vkládat jim tam vajíčka, která jsme vyrobili. Potom budeme sledovat, jak ťuhýci zareagují. Zda si vajíčka nechají, nebo poznají, že jsou cizí a vyhodí je z hnízda ven. Zbytek roku proběhne v duchu vyhodnocování a sepisování výsledků do podoby prezentace. 

 

Co se vám na stáži (ve vědě) nejvíc líbí?

Lukrécia: Nejvíce se mi líbí práce v terénu. Jsem ráda blízko zvířat.

Martina: Těžko říct, celkově mi přijde práce hodně zajímavá. Moc se těším do terénu, ale výrobu vajíček jsem si taky velmi užila. Je skvělé vidět, že práce vědce nespočívá jen v pobytu v přírodě, ale že také věnuje hodiny a hodiny přípravám.

 

Jak se vám spolupracuje s lektorem?

Lukrécia: S lektorem se mi spolupracuje velmi dobře. Už od začátku je zde přátelská atmosféra.

Martina: Opravdu skvěle. Lepší to být snad ani nemohlo. Osobnostně i zájmově jsme si hodně sedli a při práci jsme sehraní, takže vše probíhá hladce a práce rychle ubíhá. 

 

Jak si představujete svou budoucnost?

Lukrécia: Nejsem si jistá, čím bych jednou chtěla být, ale určitě bych chtěla zkoumat v oblasti ornitologie.

Martina: Jasnou představu o budoucnosti zatím nemám, ale určitě se chci naplno věnovat přírodě. Jejímu poznávání, pomoci a hledání, co možná nejlepší cesty jejího soužití s člověkem. 

 

Otázky pro lektora:

Co letos středoškolačky na stáži vlastně čeká?

Na mé dvě stážistky čekal, jako vždy, nesnadný úkol; na začátku roku se nejdříve musely seznámit s tématem, což vyžadovalo přečtení několika vědeckých článků v angličtině. Pak pomáhaly s přípravou dat a materiálu doma či v mé kanceláři na Ústavu biologie obratlovců v Brně. To hlavní ovšem přichází právě teď na jaře a v létě, kdy ptáci začínají hnízdit a my ornitologové vyrážíme sbírat data do terénu. Tato část stáže je zásadní, protože se studenti dozví spoustu nových věcí nejen o studovaném druhu, ale hlavně také o systematickém sběru nejrůznějších dat. Stážistka Martina bude v Doupovských horách hledat hnízda ťuhýků obecných, uměle je parazitovat kukaččími vejci a sledovat reakci ťuhýků na tato vejce. Bude se tak snažit najít odpověď otázku, proč jsme se ještě před sto lety mohli setkat s kukaččími mláďaty v hnízdech ťuhýků a dnes již nikoli. Druhá stážistka Lukrécia bude na Třeboňsku pomáhat s odchytem vlaštovek a fotografováním jejich vajíček. Nasbíranými daty se tak bude snažit zjistit, zda skvrnitost vajec nějak odráží kvalitu vlaštovčích samic.

 

Proč se ve svém výzkumu zabýváte zrovna ťuhýkem a vlaštovkami, co je na nich specifického? 

Oba druhy spojuje jeden jev, a tím je možná trochu nečekaně, hnízdní parazitismus. Jak jsem již nastínil, ťuhýci byli dříve hojnými hostiteli kukaček a vychovávali jejich parazitická mláďata. Dnes tomu tak není a kukačku u nich najdeme jen těžko. Zdá se, že za to může perfektní schopnost ťuhýků rozpoznat a vyhodit kukaččí vejce. To by měl odhalit právě výzkum Martiny, který probíhá i ve spolupráci s Mgr. Michaelou Syrovou z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vlaštovky sice u nás nejsou parazitovány kukačkou, ale za to se parazitují mezi sebou, takže jedna vlaštovka občas snese své vejce do hnízda jiné vlaštovce. To je strašně zajímavé a moc se stále neví, co tím vlaštovky sledují. Náš výzkum vlaštovek na Třeboňsku je ohromně komplexní a zabývá se např. celkovým vývojem populace, evolucí pohlavního výběru, fyziologií stárnutí a také právě tímto příležitostným hnízdním parazitismem. Vztah skvrnitosti vajec a kvality samic, na kterém pracuje Lukrécia, do tohoto výzkumu perfektně zapadá. 

 

Jak jsme na tom v Česku s ohroženými druhy ptáků?

Nejsem sice odborníkem na toto téma, ale pokud si někde čtu anebo mi starší kolegové povídají, že chocholouši či sýčci obecní byli v naší přírodě běžní, tak je mi smutno. Tyto a další druhy polní a jiné zemědělské krajiny bohužel trpí naším stále přetrvávajícím velkoplošným způsobem zemědělství, kde je skutečná příroda zjednodušena na monotónní plantáž. A je téměř jedno, o jakou plodinu se jedná. Důležitým prvkem přírody je pestrost a ta bohužel v naší zemědělské krajině stále chybí. Těší mě alespoň to, že se daří našim (oblíbeným) zkoumaným druhům, a to jak vlaštovkám, tak ťuhýkům i kukačkám.

 

Jaké předpoklady jsou důležité pro úspěšné absolvování vaší stáže?

Samozřejmě zájem o přírodu, ale také kreativita, nebojácnost a týmový duch. Náš tým to nejsou jen zasloužené vědecké kapacity, ale také plno mladých nadějných studentů a atmosféra tak bývá velice přátelská. V takovém kolektivu je radost pracovat a výzkum se pak vlastně dělá „skoro“ sám. Pokud mám možnost si stážistu dokonce vybrat, tak na to jdu vyloženě pocitově po přečtení jejich motivačního dopisu a životopisu. Zajímavý byl i letošní výběr stážistky Martiny, která sice měla pěkný motivační dopis, ale také velice výhodné místo bydliště, které je coby kamenem dohodil od námi studované populace ťuhýků v Doupovských horách. Mám tedy jistotu, že Marťa věnuje terénu dostatek času. I když jak jsem ji teď poznal, vím, že by klidně do terénu dojížděla i na druhou stranu republiky.

 

Jak se Vám s letošními stážistkami spolupracuje?
Jsou úplně úžasné. Hrozně nadšené, pracovité a právě že i kreativní. To je tak bezvadná kombinace, že mě to jako školitele hrozně motivuje do další spolupráce s těmito slečnami.   

 

Jaké máte zkušenosti s vedením stáží pro středoškoláky?

Měl jsem v minulých dvou letech tři stážist(k)y a zkušenosti se všemi mám jen výborné. S mou loňskou studentkou Katkou jsem částečně spolupracoval i letos na výzkumu vlaštovek. Pokud je to možné, snažím se studenty i motivovat třeba formou placené brigády, kdy se mohou podílet i na dalších tématech související s našim výzkumem. Tak získávají vědecké zkušenosti, a ještě si něco málo přivydělají. Nakonec je důležité, aby se všichni středoškolští studenti dobře rozhodli pro správnou vysokou školu. Všiml jsem si, že obvykle jsou ve hře především přírodovědecké obory nebo veterina, což je vlastně stejná volba, kterou jsem kdysi dělal já sám. Pokud by se rozhodli pro některou z našich kvalitních přírodovědeckých fakult a jejich kroky by opět směřovaly třeba k ornitologii, určitě bych jim s radostí vedl bakalářské a další studentské práce.

 

Proč jste se vlastně do lektorování Otevřené vědy pustil?

Zjistil jsem, že předávání svých zkušeností studentům je něco strašně jednoduchého a přirozeného. Zároveň se i hodně dozvídám já od nich, jsou zapálení a kreativní a mají na věci zase trochu jiný pohled. I když je někdy naivní, může být vlastně až drze originální. Navíc jsou pracovití a udělají kus práce! Nakonec mám také vždy dobrý pocit jak z naší spolupráce, tak i jako bonus z toho, že jsem je možná něco zajímavého naučil.

 

Jaké byly Vaše vědecké začátky?

Já jsem bohužel neměl možnost účastnit se projektu Otevřená věda. Takže mé první vědecké kroky vedly přes biologické olympiády. Ty jsou samozřejmě super, ale myslím si, že projekt Otevřená věda dává studentům možnost okusit opravdovou skutečnou práci vědeckého pracovníka. To jim právě může hodně pomoci vybrat si vysokou školu. Já chodil na Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, její akademické prostředí je vědou natolik nasáklé, že mě pohltilo již v prvním ročníku a pak už vlastně nikdy nepustilo.

 

Jsou podle Vás stáže dobrým motivačním seznámením s vědou?

 Jak jsem již řekl, tato stáž může být pro studenta velice důležitá, pokud není ještě rozhodnutý, zda se chce věnovat vědě i na vysoké škole. A ruku na srdce, kdo v 17-18 letech neváhá, co dál se životem?

 

Plánujete nadále spolupracovat na svých výzkumech se středoškoláky?

Určitě se budu dále věnovat ornitologii a výzkumu chování ptáků, což mě hodně naplňuje. A po současných zkušenostech se studenty jsem si také jistý, že i v dalších letech zase přijdu s několika tématy, která snad osloví další bystré středoškolské studenty.

 

Připravila: Michaela Marková (Otevřená věda) ve spolupráci s Michalem Šulcem, Lukrécií Zemanovou a Martinou Frýbovou.