Medailonky stážistů
Seznamte se s našimi stážisty a stážistkami a zjistěte, co je přivedlo na stáž Otevřené vědy.
Markéta H., 18 let

Stáž: Popularizace archeologie v praxi
Ústav: Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.
Škola: English College in Prague (Anglické Gymnázium v Praze)
1. Proč jste se přihlásili do projektu Otevřená věda Akademie věd ČR a co vás zaujalo na této stáži?
Ve svém okolí mám několik lidí, kteří u Otevřené Vědy stáže absolvovali/absolvují, kteří mi spolu s učiteli doporučili se zůčastnit, protože je to velmi pozitivní a konstruktivní zážitek který jim pomohl ukázat, co je opravdu zajímá a co by chtěli studovat. Internet je sice úžasný nástroj k získávání informací, věřím ale, že účastí této stáže získám mnohem víc, než z jakékoliv nahrané přednášky či videa. Tato stáž by mi totiž umožnila zasoustředit se do hloubky na téma, ke kterému bych se pravděpodobně jinak nedostal. Jsem otevřený novým faktům a oblastem, může ale být těžké se k nim ale prokousat přes moře jiných informacích, o kterých algoritmus ví, že se o ně již zajímám :) Mám ambice studovat Archeologii a Antropologii na Oxfordu, a myslím si, že by pro mě tato stáž byla užitečná nejen akademicky, ale výborná také pro můj osobní vývoj
2. Představte si, že jste vynálezci – co byste vynalezli a proč?
Pokud se pohybujeme ve sféře vynálezů čistě teoretických, nejvíc fascinující by pro mě byl vynález na bázy stroje času. To by nám umožnilo pozorovat (a dříve či později komunikovat) s lidmi z dob, o kterých toho moc nevíme (nebo informace které máme jsou pouze spekulativní). Jedním z velkých problémů studie historie je fakt, že je ohromně těžké empatizovat a vžít se do životů lidí, kteří se od nás výrazně liší životním stylem a ideály. Navíc je pro většinu (hlavně laické) populace těžké přiznat si, že lidé (nebo jiní hominidi) žijící před deseti, stovkami tisíci let nám byli velice podobní v jejich analytické i emoční inteligenci, adaptace na měnící se okolnosti a životní prostředí a umělecké ztvárnění svého života. Stroj času by nám také umožnil vyvrátit (nebo čistě teoreticky i potvrdit, i když je to s dnešními důkazy vysoce nepravděpodobné) teorie extraterestriálních bytostí (či jiných konspiračních teorií) které se snaží vyvrátit obrovské úspěchy padlých civilizací. I když často nevědomky, lidé kteří tyto teorie kolují spolu s nimi šíří nápady rasismu a eugeniky, protože se tyto teorie v zásadě nevztahují k Evropě, pouze k 'méně civilizovaným částem světa', kde lidé přeci nemohli být dostatečné chztří a zruční k tomu, aby postavili tuto megalitickou stavbu nebo měli takto propracované náboženství. Navíc vzbuzuje nedůvěru k vědě a lidem v ní pracujícím, která jí může významně poškodit.
3. Vaše záliby, koníčky:
Jsem velmi kreativní člověk, a rád píšu, maluji a kreslím a dále také šiju. Zajímám se o biologii, archeologii a paleontologii, což jsou témata na která ve svém volném čase sleduji přednášky a populárně vědecká videa. V archeologii/historii nemám oblíbené období, rád se ale zaměřuji na období neolitu (fascinují mě neolitní textílie a experimentální archeologie (jedním z mých projektů bylo spřádání vláken kopřivy dvoudomé do pevného provazu), posledního ledovcového maxima (jako součástí IB maturitního předmětu HL Historie píšu práci na téma pravděpodobného využití bâton percé), historickou módu nejen 19. století (moje oblíbené silueta jsou zajisté šaty s pagodovými rukávý 50. a 60. let 19. století, nebo hangeroky vikingských žen) a populační migrace a způsob, jak je můžeme mapovat díky DNA a dochované ústní a psané historie.
V oblasti biologie se hlavně zaměřuji na dobové ekosystémy, a to především na ty mořské. Už od malička jsem byl nadšen žraloky a mým snem bývalo se stát mořským biologem abych mohl značkovat žraloky. I doposud se rozhoduji mezi archeologií a biologií, a mám vytipované vysoké školy tohoto oboru v Norsku. Hlubokomořské prostředí mě fascinuje, a ještě víc adaptace na toto (nebo jiné (extrémní prostředí jako hlubokomořský gigantismus nebo ostrovní nanismus. Dále se zajímám o paleontologii, i když zde preference nemám skoro žádné.
Tyto zájmy používám jako jakési múzy pro kreativní činnost. Minulý rok jsem dokončil obraz protopavouka Chimerarachne yingi, velkou koláž kombinované techniky pocty laboratorním potkanům, linoryt nočního motýla Bekyně mniška na pozadí jmen živočišných druhů vyhynulých vlivem člověka 'Noční můra lidské existence', brokátová sukně stylu 1895, několik korzetů typu 18. století a nyní pracuji na skice bâton percé.
NEZ kreslená věda
je ojedinělý popularizačně-vzdělávací cyklus Akademie věd České republiky. Krátká animovaná videa tematicky zaměřená na vědu a poznání edukační a zábavnou formou přibližují zajímavé jevy z vědní oblasti (nejen) studentům a pedagogům středních škol.


