Na čem konkrétním ve svém výzkumu pracujete?
Věnuji se výzkumu taxonomie, diverzity, ekologie a evoluce několika skupin hub, které mají význam pro lidstvo. Dlouhodobě studuji mikroorganismy žijící v symbióze s kůrovci a jiným hmyzem. Zde se snažím pochopit jakou úlohu hrají symbiotické mikroorganismy v soužití s hmyzím partnerem a jak v evoluci došlo k této symbióze. Dále se věnuji výzkumu diverzity (popisy nových druhů), evoluce a hostitelského spektra rostlinných patogenů z rodu Claviceps (námel). Jednou z otázek například je, jestli námel na žitu (závažný patogen působící otravy konzumentů) napadá také další traviny a naopak. Také se zaměřuji na studium přírodních látek (sekundárních metabolitů), které houby produkují. U těchto látek se hledá potenciální využití ve farmacii, zemědělství a potravinářství. Fascinují mne málo studované linie hub. U nich nacházíme velkou diverzitu dosud nepopsaných rodů a druhů a s tím s pojený velký počet dosud nepopsaných chemických látek.
Proč vedete stáže pro středoškoláky a co Vám to přináší?
Otevřená věda je jedna z forem popularizace, o kterou se obecně snažíme. Díky programu OV máme k dispozici šikovné ruce, které umožní sběr velkého množství dat, kterého bychom jinak nebyly schopni. Studenti jsou velmi motivovaní a je s nimi radost pracovat, takže tato spolupráce přináší jak výsledky, tak potěšení.
Jak jste se dostal/a k vědě a práci v Akademii věd ČR?
Od malička mě zajímala příroda, chodit po lesích a loukách a sbírat přírodniny. Zároveň se mi líbila práce v laboratoři a práce s daty. Mykologie mi umožnuje přímo pracovat s přírodními vzorky a zároveň dělat „bílou“ vědu v laboratoři. Akademii věd ČR jsem si vybral zejména pro kvalitní zázemí, jak znalostní, tak přístrojové. V Akademii je možno studovat základní výzkum, a tedy mít relativní svobodu, která je nezbytná pro kreativitu. Být kreativní mě hodně naplňuje.