Prší, prší, jen se leje, botanička už se směje. Konečně totiž mohou se stážisty pořádně prozkoumat fascinující řasy – rozsivky

Pod vedením vědkyně Markéty Fránkové z Botanického ústavu AV ČR letos pracují na dvou stážích hned čtyři středoškoláci. I když se jim díky epidemiologické situaci příliš nedaří setkávat se osobně, začali spolupracovat na teoretické přípravě pro svůj výzkum. Mladí začínající botanici zkoumají zajímavé jednobuněčné řasy – rozsivky. Možná jste o nich ještě neslyšeli, ale rozsivky patří mezi nejrozmanitější a nejrozšířenější skupinu řas. Díky četnosti svého výskytu, dokáží při procesu fotosyntézy vyprodukovat obrovské množství kyslíku. Vědci odhadují, že vytvářejí kyslík pro každý náš pátý nádech. Fascinující mikroorganismy dnes představí i na společné online přednášce. 

Rozsivky jsou nejhojněji zastoupenou skupinou řas na polních mokřadech a jsou bioindikátorem čistoty vody. Polní mokřady v předchozích suchých letech prakticky neexistovaly, letošní zima a deštivé jaro však situaci zásadně změnily. Rezervoáry vody zadržené v polních mokřadech jsou unikátními biotopy s rozmanitým množstvím živočišných i rostlinných druhů. Zdá se, že i díky rozmarům počasí, je právě letos skvělá příležitost rozsivky pořádně prozkoumat. Výzkumná práce botaniků a jejich práce s elektronovými mikroskopy umožňuje odhalovat stále nové a nové druhy těchto organismů. Třeba se to v tomto roce podaří i našim mladým botanikům. Prozatím si společně s lektorkou připravili online přednášku na téma: Výzkum rozsivek s využitím elektronového mikroskopu, která je součástí akce Dny elektronové mikroskopie. Přednášku si můžete poslechnout dnes 16. 4. 2021 od 17:00.

Vědkyně Mgr. Markéta Fránková, Ph.D. pracuje na Botanickém ústavu AV ČR v Brně. Letos vede v Otevřené vědě dvě stáže. Stáž Rozsivky polních mokřadů jihovýchodní Moravy, navštěvují středoškoláci Klára Hráčková, Daniela Koňaříková a Martin Plášek. Druhou stáž týkající se rozsivek Rozsivky pramenišť Mont Beuvray (Francie) absolvuje středoškolačka Cécile Čechová. Jak se studenti zapojili do botanického výzkumu? Co je letos vlastně čeká? Přečtěte si v jejich společném rozhovoru... 

 

Proč jste se rozhodli zkusit (Otevřenou) vědu?

Cécile: Biologie mě baví už mnoho let. Zabývala jsem se jí ve škole, ale hlavně ve svém volném čase. Když tedy přišel čas rozhodnout se, čím bychom se v životě chtěli zabývat, byla pro mě věda samozřejmostí. Mé zkušenosti byly však jen velmi teoretické, a proto mě ihned zaujala Otevřená věda, která umožňuje studentům zjistit, co práce ve vědě doopravdy znamená.

Daniela: Myslím si, že mě nejvíc lákala možnost zkusit si práci ve vědeckém prostředí, zjistit jaké to je a co všechno to obnáší. Taky mě hodně zaujala možnost naučit se pracovat s elektronovým mikroskopem a zároveň si rozšířit své biologické znalosti.

Klára: Jeden učitel ve škole mi přímo nabídl tuto stáž, protože ví, že mě baví mikroskopování a náhled do mikrosvěta. Podívala jsem se na web Otevřené vědy, abych zjistila, o co jde a zaujalo mě to. Řekla jsem si, že to určitě může být zajímavá zkušenost.

Martin: Programu Otevřená věda jsem se rozhodl zúčastnit, protože jsem si chtěl vyzkoušet práci v odborné laboratoři, a chci si prohloubit znalosti v tomto oboru.

 

Co nyní studujete?

Cécile: Jsem studentkou druhého ročníku na Gymnázium, Brno, Křenová, které není zaměřené na výuku určitého oboru. Při volbě seminářů pro třetí ročník jsem si však zvolila biologii a chemii.

Daniela: Jsem ve druhém ročníku Masarykova gymnázia ve Vsetíně.

Klára: Jsem na Biskupském gymnázium Brno, studuji přírodovědné zaměření a jsem ve druhém ročníku.

Martin: Studuji druhý ročník Gymnázia Brno, Slovanské náměstí.

 

Víte už, co byste chtěli studovat na vysoké škole?

Cécile: Určitě obor spojený s biologií. Zkušenosti, které získám v Otevřené vědě, mi určitě umožní přesněji zjistit, na jaký obor bych se chtěla vydat.

Daniela: Určitě to bude nějaký obor zaměřený na biologii, ale jaký to bude přesně ještě nevím.

Klára: Chtěla bych studovat molekulární biologii, genetiku. To byl taky jeden z důvodů, proč mě tato stáž zaujala.

Martin: Zatím nevím, co přesně bych na vysoké škole chtěl studovat, nicméně bych se za studiem na vysokou školu rád vydal do zahraničí.

 

Jak probíhá vaše stáž na Botanickém ústavu AV ČR?

Cécile: Kvůli současné covidové situaci bohužel probíhala pouze na dálku. Kromě materiálů, které jsme dostali a mohli si samostatně procházet, jsme se několikrát setkali online s lektorkou, kdy jsme rozebírali rozsivky z teoretického pohledu a připravovali se na naši přednášku. Tím víc ale vzrostla motivace se brzo potkat osobně a konečně se dostat do laboratoře.

Daniela: Naprosto skvěle! Já jsem bohužel ještě neměla tu možnost vidět mé spolu-stážisty ani moji lektorku, za to jsme už měli spoustu videokonferencí, kdy nám Markéta vyprávěla jak o rozsivkách, tak i o jejich výzkumu. O to víc se na naše osobní setkání těším.

Klára: Jelikož je stále pandemie a vše je omezené, tak jsem se ještě ani s ostatními stážisty ani s lektorkou nepotkala. A nemohli jsme více méně dělat nic než teorii, což je škoda.

Martin: Kvůli nepříznivé pandemické situaci, jsme bohužel zatím nemohli naši práci rozjet naplno, nicméně jsme zatím zvládli víc než dobře teoretický úvod do studia rozsivek, takže nám praktická práce v laboratoři půjde o to lépe.

 

Jak se vlastně pracuje s elektronovým mikroskopem?

Cécile: K elektronovému mikroskopu jsem se bohužel ještě nedostala. S mikroskopováním mám nějaké málé zkušeností ze školy, ale protože mě to bavilo, tak mě zaujalo toto téma stáže, mikroskopování mě baví.

Daniela: Kvůli aktuální situaci s covidem jsem ještě neměla možnost se k mikroskopu dostat. Ovšem nemyslím si, že mi při první práci s ním půjde všechno skvěle, jak mávnutím kouzelného proutku, ale věřím, že časem si tuto dovednost osvojím a bude mě bavit, protože mikroskopování mě ve škole vždy bavilo.

Klára: Ještě jsem neměla tu možnost se naučit s elektronovým mikroskopem pracovat. Ale velmi mě baví mikroskopování, sama mám mikroskop doma.

Martin: Abych se přiznal, tak jsem se práce s elektronovým mikroskopem zprvu bál, záhy jsme však zjistili, že to není žádná věda a ovládání mikroskopu je při dodržování základních pravidel jednoduché.

 

Co se vám na stáži (ve vědě) nejvíc líbí?

Cécile: Díky Otevřené vědě pro mě vlastně věda ožila. Líbí se mi kontakt s lidmi, kteří mají o vědu zájem stejně jako já a kteří mají mnoho zkušeností ve svém oboru. Také se mi líbí mezioborové propojení, tedy biologie a archeologie.

Daniela: Nejspíš ten pocit, že se dozvím něco nového a zajímavého. Po každé videokonferenci jsem nabitá novými informacemi nejen ze světa rozsivek.

Klára: Chtěla bych si všechno si vyzkoušet. V rámci možností se dostat někam, kam byste normálně nemohli, když byste tam nebyli zaměstnaní, pracovat s něčím/na něčem, k čemu byste normálně neměli přístup.

Martin: Nejvíce se mi na stáži líbí, že můžu nahlédnout do světa elektronové mikroskopie, do kterého bych se zatím, alespoň na střední škole, ještě dlouho nepodíval.

 

Jak se vám spolupracuje s ostatními stážisty a s lektorkou?

Cécile: S ostatními stážisty jsem se ještě nesetkala. S lektorkou procházela online komunikace velmi dobře a při prvním setkání, které proběhlo teprve nedávno, jsme si velice dobře rozuměly.

Daniela: Skvěle! Myslím, že jsme dobrý tým.

Klára: Je to super, ostatní stážisti jsou fajn a lektorka taky, i když se potkáváme zatím jen online.

Martin: Naše lektorka je velice příjemná a srší z ní nadšení pro vědu a rozsivky. Na další práci i s ostatními stážisty se tak velmi těším.

 

Na co se v souvislosti se stáží nejvíc těšíte?

Cécile: Momentálně se nejvíce samozřejmě těším na první práci v laboratoři a na všechny praktické zkušenosti, které mi stáž přinese.

Daniela: Asi úplně na všechno. V tuto chvíli se těším hlavně na dnešní přednášku ke Dnům elektronové mikroskopie, na kterou jsme se poslední dny společně připravovali.

Klára: Těším se až budeme moct přejít k praxi, dívat se na rozsivky pod elektronovým mikroskopem, zkoumat je. Těším se, až osobně poznám ostatní stážisty a lektorku.

Martin: Nejvíc se těším, až budeme moci zkoumat rozsivky z okolí našeho bydliště, neboť se to nemusí na první pohled zdát, ale rozsivky jsou „téměř“ všude.

 

Otázky pro lektorku Markétu Fránkovou:

Co přesně letos stážist(k)y na vaší stáži čeká?

Mám jednu studentku - Cécile, která se přihlásila na téma Rozsivky pramenišť Mont Beuvray (Francie) a tři studenti na téma Rozsivky polních mokřadů jihovýchodní Moravy. Všichni se budeme zabývat pozorováním, určování a fotodokumentací rozsivek ve světelném, ale především elektronovém mikroskopu. Protože rozsivky jsou výbornými bioindikátory a odrážejí kvalitu prostředí, které osidlují, mohou nám toho o dané lokalitě/biotopu hodně říct.  

Je pro středoškoláky těžké naučit se pracovat s elektronovým mikroskopem?

Náš stolní skenovací elektronový mikroskop Phenom ProX je uživatelsky velmi příjemný. Osobně nejsem úplně technický typ, ale touha mít možnost zkoumat rozsivkové schránky ve větším detailu mě hnala k seznámení se s tímto přístrojem a už jsme se celkem sblížili. Pro technicky nadané lidi (většinou jsou to pánové) je obsluha našeho mikroskopu v podstatě hračkou.

Před několika lety mě díky mému článku o rozsivkách v časopise Botanika oslovil pan učitel Winkler z Biskupského gymnázia v Brně (Pozn. na tomto gymnáziu studuje letošní stážistka - Klára), kde podobný, ale už starší, přístroj mají pro edukační účely v dlouhodobém zapůjčení od firmy Thermo Fisher Scientific (zvítězili ve veřejné soutěži). Jeho studenti na něm běžně, rádi a bez problémů pracují už dlouhou dobu.  

Jaké znalosti očekáváte od studentů, kteří se hlásí na vaše stáže?

Od studentů neočekávám žádné velké znalosti. Největší devizou je jejich nadšení, tedy touha poznávat a ochota pracovat. Pokud si chtějí osahat vědeckou práci, konkrétně u mikroskopu, tak je potřeba pečlivost a trpělivost. Mikroskopování je totiž časově velmi náročná činnost, která se „musí usedět“. Pro vědce jsou ale důležité mnohé další schopnosti, protože je potřeba mít vizi, být kreativní, inovativní, zároveň umět plánovat a odevzdat slíbenou práci, proto musí člověk být zodpovědný a vytrvalý. Samozřejmě, čím větší znalosti a přehled člověk má, tím lépe se mu daří výzkum plánovat a realizovat. Přestože je současná věda úzce specializovaná, na Botanickém ústavu vidíme, jak důležité je spolupracovat a kombinovat různé přístupy, aby mozaika vědění, z našeho snažení vzešlá, byla co nejkompletnější.    

Proč jste si letos vybrala zrovna tyto konkrétní student(k)y?

Byla jsem velmi překvapená vysokou kvalitou uchazečů. Cecílii skvěle padlo téma rozsivek na archeologické lokalitě na Bibracte, kde sídlil Caesar se svými vojáky, když psal Zápisky o válce Galské. Cecílie je totiž bilingvní, takže francouzština je pro ni dalším mateřským jazykem. Navíc ji baví historie. Daniela je z karpatské oblasti, což je mi, jako bělokarpatské rodačce, blízké. Věnuje se environmentalistice a volnočasovým aktivitám dětí. Klárka je z výše zmíněného kroužku elektronové mikroskopie při Biskupském gymnáziu, takže super průprava i zázemí a Martin je nadšený pro biologii i techniku, což se opravdu hodí. Všechny čtyři studenty spojuje jejich všestrannost, vysoké EQ a zápal pro věc.    

Jak se Vám se středoškoláky spolupracuje?

Se studenty se mi pracuje skvěle, protože mají zájem o věc, jsou komunikativní a spolehliví, když bych to řekla familiárně, jsou to sympaťáci a myslím, že jsme si všichni sedli. Stáž nám ale kazí dvě věci. Tou první je samozřejmě čínský koronavirus, který nás zavřel do domácích izolací a znemožnil intenzivní práci u mikroskopu. Tou druhou jsou moje omezené časové možnosti.  

Jaké jsou podle Vás předpoklady proto uspět ve vědě a ve vašem oboru?

Myslím, že vědec obecně by měl částečně být i „spisovatelem“, neustále totiž píše návrhy grantových projektů, grantové zprávy nebo vědecké publikace. V dnešní době je určitě nutností angličtina, protože věda se neodehrává pouze na území naší vlasti. Pro špičkovou vědu je zahraniční spolupráce v podstatě nutností, takže je dobré jezdit už během vysokoškolského studia na různé stáže (např. Erasmus), aby se člověk vybavil jazykově a později na stáže vědecké, aby se člověk něco naučil a navázal spolupráci. Přestože vědec většinu času pracuje samostatně pokud možno v tichu a samotě, je nutné, aby byl zároveň finančně gramotným manažerem schopným spolupracovat v týmu a později třeba tým i vést.  

V botanice jsou pak ještě specifika spjatá s vegetační sezónou (ročním obdobím). Jede se tak cyklus sbírání dat v terénu od jara do podzimu a jejich zpracování u počítače v zimě. Zatímco terénní botanik musí být schopen pracovat od rána do večera za každého počasí (za deště i slunečního žáru), paleoekolog nebo řasař většinou jednorázově nabere vzorky, které potom měsíce až roky zpracovává. 

Kromě ročních období je tady ještě jedna věc, která se nedá ovlivnit, a tou je počasí. Jak už jsem zmínila v úvodu, se studenty se budeme věnovat polním mokřadům, což jsou dočasné biotopy, úžasná centra biodiverzity v zemědělské krajině od řas, přes obojživelníky po ptáky. Ke zkoumání těchto lokalit mě a kolegyni Katku Šumberovou, specialistku na vodní a mokřadní vegetaci, přizvali kolegové z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity, se kterými jsme na tyto biotopy dvakrát podali projektový návrh, ale zatím bohužel bez úspěchu, tedy bez finanční podpory. Je to obrovská škoda, protože polní mokřady v současné deštivé době v krajině hojné, v suchých letech téměř neexistovaly. K jejich studiu je tedy příhodný čas. Budeme je zatím v omezené míře zkoumat i bez grantového podpory a jsem ráda, že studenti Otevřené vědy naše řady posílí.   

Zajímá vás, jak ty rozsivky vlastně vypadají? Podívejte se do naší fotogalerie na Facebooku nebo Instagramu

Připravila: Michaela Marková (Otevřená věda) ve spolupráci s Markétou Fránkovou, Cécile Čechovou, Klárou Hráčkovou, Danielou Koňaříkovou a Martinem Pláškem.