Propagovat dějiny umění na sociální sítích zkouší dvě talentované středoškolačky

Když se záliba v historii a umění spojí se zálibou v psaní a sociálních sítích, vznikají velmi zajímavé projekty. Své o tom ví restaurátorka a popularizátorka Barbara Líznerová, která letos na stáž přijala dvě nadané středoškolačky, které jí pomáhají s propagací aktivit Ústavu dějin umění AV ČR. Jak jejich malý tým funguje? Čemu konkrétně se doposud věnovaly a co mají letos ještě v plánu? Přečtěte si v našem rozhovoru…

Stáž: Propagace a popularizace vědy v Ústavu dějin umění
Lektorka: Barbara Líznerová, Ústav dějin umění AV ČR
Stážistky: Eliška Hrbková, Lucie Inka Mazáčová

Otázky pro stážistky:

Jak jste se dozvěděly o Otevřené vědě a proč jste se přihlásily?
Eliška:
O Otevřené vědě jsem se dozvěděla od profesorky z našeho gymnázia, která nám poslala odkaz, jehož obsah odkazoval na aktuální volné stáže pro studenty. Přihlásit jsem se rozhodla, protože mi to přišlo, jako skvělá příležitost získat zkušenosti do budoucna.

Lucie Inka: Otevřené vědy se účastním potřetí, původně jsem se o projektu dozvěděla od rodičů. Letos jsem se přihlásila, protože mám tuto příležitost poslední rok a v nabídce opět byly zajímavé stáže, které mě i přes prvotní váhání kvůli covidu a přechodu na vysokou školu nalákaly se znovu přihlásit.

 

Proč jste si vybraly právě toto téma stáže?
Eliška:
Stáž jsem si vybrala především podle jejího popisu. Zaujala mě kombinace psaní textů, sociálních sítí a dějin umění. Od stáže jsem moc nevěděla, co očekávat, protože s něčím takovým, jsem se ještě nesetkala, ale o to více jsem teď mile překvapena.

Lucie Inka: Tato stáž mě zaujala už vloni, znovu jsem se zkusila přihlásit, protože propojuje mé zájmy a zároveň jsem v předchozích stážích nasbírala nějaké zkušenosti s popularizací vědy, které jsem chtěla jednak uplatnit, jednak i prohloubit. Od stáže jsem očekávala, že se budu nějakým způsobem podílet na popularizaci ústavu i toho, čím se zabývá a zároveň nahlédnu do jeho činnosti, přičemž si rozšířím obzory v tomto oboru.

 

Kde nyní studujete?
Eliška: Nyní studuji Gymnázium v Českém Brodě a jsem ve třetím ročníku čtyřletého studia.

Lucie Inka: Nedávno jsem ukončila maturitou osmileté studium na uměleckém gymnáziu v Brně.

 

Už víte, co byste chtěly studovat na vysoké škole?
Eliška: Co bych chtěla studovat na vysoké škole, zatím přesně nevím. Byla bych ráda, kdyby to mělo jakoukoliv spojitost s uměním či popularizací.

Lucie Inka: Stáž mi pomohla uvědomit si spoustu možností, které mám, když se chci nadále věnovat umění nejen v jeho praktické formě. Proto budu na vysoké škole studovat výtvarnou výchovu a vizuální tvorbu se zaměřením na vzdělávání, kromě toho také obory bohemistika a mediteránní studia.

 

Přibližte nám, jak zatím probíhala vaše stáž?
Eliška:
Prozatím jsme se na stáži zabývaly popularizací Ústavu dějin umění Akademie věd ČR na platformách, jako je Instagram či Facebook. Práci máme rozdělenou, já píšu texty, vymýšlím kvízy na takzvané stories, nebo pokládám otázky jednotlivým oddělením ústavu, na které postupně poukazujeme v příspěvcích. Inka se zabývá grafikou a estetikou sítí. Pravidelně se setkáváme na online schůzkách, kde řešíme postupy naší práce. Také jsme nedávno navštívily sesterskou pobočku ústavu v Brně, kde jsme mohly vidět práci samotných pracovníků ústavu, ale i jejich stážistek.

Lucie Inka: Na rozdíl od některých jiných stáží jsme měly to štěstí, že na nás skoro neměla dopad absence možnosti setkat se osobně. Naopak jsme využily prostředí online prostoru pro práci na sociálních sítích ústavu, vytvořily jsme nový koncept hlavně pro účet na Instagramu a po pravidelných online schůzkách jsme na něm pracovaly. V lednu jsme se ještě stihly seznámit nejen osobně mezi sebou, ale také s krásným prostředím Ústavu dějin umění AV ČR v Praze. Teď v červnu jsme měly možnost navštívit detašované pracoviště v Brně a podívat se pod povrch také jeho činnosti.

 

Co plánujete dělat na stáži dál?
Eliška:
V průběhu stáže dále plánujeme stihnout výstavu Fešandy ze šuplíků. Sudek, sochy, jižní Čechy v Jindřichově Hradci. Naučíme se psát tiskovou zprávu a natočíme krátké rozhovory se pracovníky Ústavu dějin umění. V září se zapojíme do vernisáže nové výstavy ve Window Gallery. Kromě toho stále budeme spravovat sociální sítě ústavu.

Lucie Inka: Na stáži toho máme ještě hodně v plánu, částečně se naše aktivity budou odvíjet od epidemiologické situace. Můžu zmínit třeba plánovanou návštěvu výstavy Fešandy ze Šuplíků Sudek a sochy v Jindřichově Hradci, na které se Ústav dějin umění AV ČR podílí a kterou budeme také popularizovat. Výstav se nebudeme účastnit jen jako hosté, vyzkoušíme si totiž i samotnou přípravu výstavy – ve Window Gallery přímo v sídle ústavu v centru Prahy.

 

Co se vám na stáži (ve vědě) zatím nejvíc líbí?
Eliška: Na stáži se mi nejvíce líbí přímá zkušenost s popularizací na sociálních sítích, výlety do zajímavých míst, příprava textů, při které se zároveň dozvím spousty zajímavých informací a přímá komunikace s lektorkou.

Lucie Inka: Líbí se mi ta oboustrannost, kdy popularizuji umění, jeho dějiny, vědce z Ústavu dějin umění a jejich činnost, a zároveň se s každým krokem na stáži sama něco dozvídám nebo učím, ať už o samotné popularizaci vědy, nebo přímo o tématech, které mám za úkol propagovat.

 

Jak hodnotíte spolupráci s lektorkou a kolegyní stážistkou?
Eliška: Lektorka Barbara i kolegyně stážistka Inka jsou skvělé. Paní lektorka je velmi vstřícná, předává nám svoje cenné zkušenosti a kdykoliv nám s čímkoliv poradí. S Inkou se skvěle spolupracuje a myslím, že tvoříme dobrý tým. Za obě jsem hodně vděčná.

Lucie Inka: Se spoluprací s lektorkou i kolegyní stážistkou jsem velmi spokojená, lektorka naši stáž skvěle vede, pravidelně se scházíme, vždy víme, na čem pracovat a spolupráce je příjemná, s kolegyní stážistkou se doplňujeme v dovednostech a činnostech na stáži, také od ní se učím.

 

Otázky pro lektorku Barbaru Líznerovou:

Co letos stážistky na Vaší stáži čeká?
Pandemická situace náplň stáže nasměrovala více do online světa. Loňské stážisty jsem plánovala zapojit do organizace Veletrhu vědy, Týdne vědy a techniky a dalších akcí, ale bohužel mnoho z nich bylo zrušeno. Pro letošní stážistky už jsem upravila náplň stáže rovnou tak, abychom byly schopny spolupracovat i na dálku. V první půlce roku jsme se věnovaly hlavně nové strategii a vizuálu pro Instagram. Nyní se již můžeme vidět i naživo, tak jsme navštívily naši brněnskou pobočku, ze které stážistky připravují reportáž.

Co přesně si můžeme představit pod popularizací dějin umění?
Popularizace vědy je pestré téma samo o sobě, obnáší velké množství činností od správy sociálních sítí, psaní tiskových zpráv, produkce akcí – výstav v naší vlastní Window Gallery nebo konferencí. Myslím, že na stáži je podstatná hlavně osobní zkušenost, proto stážistky zapojuji do reálných činností, které bych normálně dělala sama. Snažím se, aby studentky stáž bavila a aby si z ní odnesly i nějaké znalosti. Pro sociální sítě nyní připravily představení jednotlivých oddělení ústavu, seznamují se tak i blíže s jejich činností. Vedoucím oddělení v rámci toho položily otázky, které je samotné zajímají.

Jaké znalosti od očekáváte od středoškolaček, které se hlásí na Vaši stáž?
Cit pro jazyk, dobrý písemný projev a kladný vztah k umění. Výhodou je, když umí s grafikou nebo rády fotí a natáčí videa a vyznají se v sociálních sítích. Naše stáž je hodně o dialogu, chci, aby stážistky přicházely i se svými nápady a dávaly mi zpětnou vazbu. Nemusí mít hodně zkušeností, spíše oceňuji jejich nadšení a otevřenost učit se nové věci.

Proč jste si letos vybrala právě tyto dvě studentky?
Při výběru stážistek mě zaujal především jejich psaný projev, upřímné nadšení pro stáž. Inka měla navíc už zkušenosti se stáží v rámci Otevřené vědy, tak mě napadlo, že by se mohly s Eliškou dobře doplňovat.

Jak se Vám se středoškolačkami spolupracuje?
S oběma se mi spolupracuje výborně. Eliška s Inkou se skvěle doplňují a tvoří opravdu tým. Eliška je šikovná na práci s texty, Inka má zase dobré oko pro vizuální věci a tvoří grafiku. Obě jsou navíc milé a spolehlivé, takže je radost s nimi spolupracovat.

Jak jste se Vy dostala k dějinám umění a práci v Akademii věd ČR?
Nestudovala jsem dějiny umění, ale bakalářský program Arts magement na VŠE v Praze a následně magisterský obor Restaurování fotografie na FAMU. V Ústavu dějin umění AV ČR pracuji jako popularizátorka vědy a jako restaurátorka, moje práce tedy pokrývá oba mé vystudované obory. V ústavu jsem začala v roce 2017 jako restaurátorka v Oddělení dokumentace a o rok později jsem si přibrala i popularizaci.

Na čem tedy v současnosti pracujete a co plánujete do budoucna?
Samotnou mě na podzim čeká stáž v zahraničí zaměřená na restaurování fotografií. Se stážistkami jsme naštěstí dobře sehrané i na dálku, takže to nijak neohrozí průběh naší stáže. Aktuálně připravujeme otevření výstavy Fešandy ze šuplíků. Sudek, sochy, jižní Čechy v Jindřichově Hradci. Podílím se na propagaci výstavy i na její instalaci. Občas se mi tak protínají mé dva úvazky. A ta pestrost mě na tom moc baví.

...

Fotografie lektorky a stážisty si můžete prohlédnout na našich sociálních sítích Facebook a Instagram.

Připravila: Michaela Marková (Otevřená věda) ve spolupráci s Barbarou Líznerovou, Eliškou Hrbkovou a Lucií Inkou Mazáčovou.