Stáže zabývající se ekologií a ochranou rostlinných druhů pod vedením lektorky Hany Pánkové z Botanického ústavu AV ČR, lákají každoročně velké množství středoškolaček a středoškoláků. Lektorka jim vychází vstříc a nabízí vždy několik témat zajímavých botanických výzkumů, do kterých se studenti mohou aktivně zapojit. Letos vede čtyři stáže, které navštěvuje osm středoškoláků. Její stáže jsou zaměřené na výzkum zvláště ohrožených druhů rostlin a klíčový je v nich především monitoring rostlin přímo v terénu. Právě nyní (v červnu a v červenci) nastává nejlepší doba, kdy se spolu se stážisty vydají do terénu sbírat data o endemitické kuřičce hadcové, informace o výskytu vstavače nachového a zkoumat budou také kostřavy a mateřídoušky-živné rostliny pro vzácného motýla okáče bělopásého.
Hana Pánková z Botanického ústavu AV ČR letos vede tyto stáže Otevřené vědy:
Stáž: Ex-situ ochrana ohrožených druhů rostlin
Stážistky: Josefína Hanusová, Eliška Müllerová
Stáž: Hodnocení uměle vytvořených populací kriticky ohroženého druhu kuřička hadcová
Stážistky: Hana Klaudysová, Barbora Lukášová
Stáž: Dopad managementových zásahů na vegetaci kaňonu Vltavy se zaměřením na živné rostliny okáče bělopásého
Stážisté: Doubravka Hájková, Jakub Hakl
Stáž: Vliv managementových zásahů na vegetaci a růst vstavače nachového v NPR Kněžičky a PP Báň
Stážisté: Adam Hrouda, Petra Kameníková
Zeptali jsme se stážistů:
Proč jste se rozhodli zkusit (Otevřenou) vědu?
Jakub Hakl: O této možnosti jsem se dozvěděl ve škole. Přijde mi to jako skvělé rozšíření obzorů a zkušenost do života, která se vždy hodí.
Josefína Hanusová: Už delší dobu jsem hledala vhodnou stáž, protože vím, že jsou to skvělé zkušenosti do života. Otevřenou vědu jsem našla na sociálních sítích a velmi mě zaujala svým programem a velikým výběrem oborů a druhů stáží.
Eliška Müllerová: Otevřená věda mi připadala jako zajímavá možnost, jak si vyzkoušet něco nového, co mi zároveň může dopomoci k dosažení mých dalších (studijních) cílů.
Hana Klaudysová: Narazila jsem na stáže náhodou při trávení času na sociálních sítích. Přišlo mi to jako dobrá forma, jak zažít zase něco nového a nabrat zkušenosti.
Barbora Lukášová: Chtěla jsem se dozvědět více o vědecké práci a nějakou si sama vyzkoušet.
Co nyní studujete?
Jakub Hakl: Studuji ve čtvrtém ročníku na Střední zdravotnické škole a Střední odborné škole v České Lípě obor Ekologie a životní prostředí.
Josefína Hanusová: Studuji první ročník čtyřletého gymnázia na Gymnázium, Praha 6, Nad Alejí.
Eliška Müllerová: Gymnázium Teplice, šestý ročník (druhý ročník střední školy).
Hana Klaudysová: Studuji první ročník čtyřletého gymnázia ve Vlašimi.
Barbora Lukášová: Nyní studuji Gymnázium Jaroslava Seiferta v Praze. Právě dokončuji kvintu.
Jak zatím probíhala vaše stáž na Botanickém ústavu AV ČR?
Jakub Hakl: Bohužel zatím online přes ZOOM meeting a formou samostudia kvůli aktuální covidové situaci.
Josefína Hanusová: Stáž prozatím, kvůli aktuální situaci, probíhala především distančně. Formou studia doporučené literatury, online schůzky a jedné schůzky na živo rovnou v Botanickém ústavu AV ČR v Průhonicích.
Eliška Müllerová: Doma jsme se věnovali doporučené literatuře týkající se projektu Life for Minuartia a při návštěvě v Botanickém ústavu AV ČR jsme se seznámili s kuřičkou a jejím životním cyklem.
Hana Klaudysová: Během roku jsme měli online setkání s úvodem do stáže, v květnu jsme pak navštívili Botanický ústav, kde jsme probírali některé problémy, kterými se zabývá naše stáž o kuřičce hadcové a mohli jsme si prohlédnout květiny v reálu na skalce.
Barbora Lukášová: V Botanickém ústavu AV ČR jsme se seznámili s pracovištěm a s náplní naší práce v rámci stáže.
Co se vám na stáži (ve vědě) zatím nejvíc líbí?
Jakub Hakl: Celkově mě téma stáže velmi zaujalo a myslím si, že mi do budoucna přinese cenné poznatky a zkušenosti.
Josefína Hanusová: Velmi mě baví obor a téma, na které jsem byla přijata a obecně vše kolem projektu na kterém spolupracujeme.
Eliška Müllerová: Samotné téma záchrany druhu kuřičky hadcové mi přijde mimořádně zajímavé, baví mě získávat o ní a o způsobu ochrany druhů nové poznatky.
Hana Klaudysová: Líbí se mi, jak se všechno propojuje se vším. I přesto, že se zabýváme botanikou, musíme využívat i spoustu matematiky atd. Není to vždy jen o jednom oboru.
Barbora Lukášová: Na stáži mě zaujalo, že mohu přispět k záchraně ohroženého druhu a také to, že stáž probíhá v nádherné přírodě.
Jak se vám spolupracuje s kolegy/ stážisty a s lektorkou?
Jakub Hakl: Skvěle, ale už se těším na osobní setkání a spolupráci.
Josefína Hanusová: Spolupracuje se mi s nimi velmi dobře. Všichni jsou velmi sympatičtí a těším se na další setkání.
Eliška Müllerová: Výborně, všichni jsou vstřícní, otevření a spojuje nás zápal pro stejnou věc.
Hana Klaudysová: Velmi oceňuji to, že je mi všechno podáváno jednoduše a srozumitelně. Z počátku jsem se bála, že budu v některých věcech zaostávat, protože nejsem moc zkušená. Teď vím, že to tak není a na stáži si to moc užívám. Ostatní stážistky jsou moc fajn a těším se, až spolu v létě strávíme více času.
Barbora Lukášová: Lektorka nám dobře představila téma stáže, pracoviště i postup práce v terénu. Odpověděla nám na všechny dotazy a řekla i zajímavosti navíc. Všechny stážistky jsou sympatické. Jsem ráda, že komunikujeme online a na všem se dobře domluvíme.
Na co se v souvislosti se stáží nejvíc těšíte?
Jakub Hakl: Na práci a monitorování v terénu.
Josefína Hanusová: Určitě na terénní výjezdy s ostatními a na získávání dalších praktických dovedností.
Eliška Müllerová: Na práce v terénu, které by měly probíhat koncem června a začátkem července.
Hana Klaudysová: Asi nejvíc se těším na práci v terénu na začátku léta a na konferenci na podzim.
Barbora Lukášová: Nejvíce se těším na práci v terénu. Jsem zvědavá, do jaké míry odbornosti se dostaneme.
Víte, co byste chtěli studovat na vysoké škole?
Jakub Hakl: Po maturitě se chystám studovat na Fakultě životního prostředí UJEP v Ústí nad Labem obor Ochrana životního prostředí.
Josefína Hanusová: Už pár let se zajímám o ekologii a ochranu životního prostředí, a proto bych se také tomuto oboru chtěla věnovat i v budoucnu. Chtěla bych si najít vhodnou školu v zahraničí zaměřenou právě na ekologii. Téma mé stáže se tedy plně shoduje s tímto mým snem.
Eliška Müllerová: Ráda bych studovala biologii, konkrétní obor jsem však zatím ještě nenašla.
Hana Klaudysová: Výběr vysoké školy momentálně není mojí největší priorita, zkouším spoustu věcí a teprve zjišťuji co mě opravdu baví a co bych mohla studovat. Možná by to mohla být i botanika.
Barbora Lukášová: Zaujalo mě hned několik oborů z oblasti biologie a chemie. Prozatím ale ještě nejsem pevně rozhodnutá o oboru studia na vysoké škole.
Co vás letos na stáži ještě čeká?
Jakub Hakl: Vlastní monitorování, sběr dat, následná analýza a zpracování výsledků.
Josefína Hanusová: Těším se především na terénní výjezdy a zpracovávání dalších dat z pozorování. Následně i na zpracovávání do prezentace stáže.
Eliška Müllerová: Na konci června bychom se měli vydat do terénu a věnovat se práci s kuřičkou v jejím přirozeném prostředí.
Hana Klaudysová: Momentálně se připravujeme na práci v terénu, které začnou začátkem léta.
Barbora Lukášová: Přes léto budeme sbírat informace v terénu.
Zeptali jsme lektorky Hany Pánkové:
Co letos student(k)y na vašich stážích čeká?
Obě stáže týkající se kuřičky hadcové budou probíhat společně. V obou jsou uplatněny stejné metodologické postupy v terénu a zpracování dat. V případě ex-situ kultur probíhají práce na různých místech Středočeského kraje, kde jsou tyto záchranné populace vytvořeny, např. v Botanické zahradě v Praze, Návštěvnických střediscích Vodní dům a Včelí svět v Hulicích, v arboretu Kácov a ve vesnicích v okolí přirozených lokalit – Bernartice, Kamberk, Hrnčíře, Čechtice, Vojslavice. V případě uměle vytvořených lokalit se studenti pohybují přímo na lokalitách v přírodě v blízkosti přirozených populací. Metodika je poměrně jednoduchá. Každá rostlina jak v přírodě, tak i v zahradách má svůj identifikační štítek. U těchto rostlin se měří jejich velikost (délka a šířka trsu), počítá se počet kvetoucích a nekvetoucích lodyh a počet květů na 10 lodyhách. Nově vzniklé rostliny obdrží taktéž štítek a jsou změřeny. Data se pak zpracují a určí se, jak se rostlinám daří.
Stáž Vliv managementových zásahů na vegetaci a růst vstavače nachového v NPR Kněžičky a PP Báň, probíhá na lokalitách s různou početností vstavače. Na těchto lokalitách jsme za pomoci studentů vytyčili trvalé monitorovací plochy. Na těchto plochách se bude počítat počet kvetoucích a nekvetoucích jedinců vstavače a stanovovat pokryvnost všech druhů. Dále se změří abiotické parametry jako např. zástin lokality. U vstavačů se bude ještě hodnotit schopnost jejich semen klíčit na jednotlivých lokalitách.
Je pro student(k)y těžké naučit se práci v terénu?
Naučit se práci v terénu není náročné, vyžaduje zejména trpělivost. Asi za nejnáročnější část stáží považuji to, že se musí naučit pracovat v týmu – jak s druhým stážistou, tak i s ostatními našimi kolegy. Zde je vidět obrovský rozdíl mezi jednotlivými školami i studenty. Pro některé je práce v týmu na společném projektu naprosto přirozená, u jiných je vidět, že se s ní setkávají velmi málo.
Jaké znalosti od očekáváte od studentů, kteří se hlásí na vaše stáže?
Stáže se netýkají pouze biologie, ale dotkneme se v nich i matematiky a chemie. To je pro studenty často překvapením. Při prvních stážích jsem očekávala, že studenti budou schopni své znalosti používat. Postupně jsem ale dospěla k tomu, že ve škole jsou zvyklí uvažovat v předmětech a setkání s matematikou pro ně bylo překvapením. Navíc hodně letošních studentů je teprve z prvních ročníků středních škol. Od studentů tedy očekávám zejména nadšení a touhu učit se nové věci. Co je ale opravdu nutné, tak je schopnost pracovat v Excelu, Wordu a alespoň trochu se domluvit anglicky. Angličtina je vhodná, protože pracujeme v mezinárodním týmu a do terénu s námi často jezdí i zahraniční kolegové.
Proč jste si vybrala mezi velkým počtem zájemců právě tyto student(k)y?
Studenty vybírám na základě jejich zájmů, motivačním dopisu a také dojezdové vzdálenosti od školy. Pokud ale je z motivačního dopisu zřejmé velké nadšení pro věc, tak nemám problém přijmout i studenta z druhého konce ČR.
Jak hodnotíte spolupráci se studenty středních škol?
Práce se středoškoláky (ale i s mladšími dětmi) mě motivuje přemýšlet o tom, jak nejlépe výsledky našeho výzkumu předat dál v podobě, která by byla pochopitelná i pro běžné lidi. Jsem ráda, když se ptají i na běžné věci. Jejich otázky mě nutí se více zamyslet nad širšími souvislostmi projektů. Zároveň mi práce s nimi ukazuje, jak velké jsou rozdíly mezi jednotlivými školami v přístupu ke vzdělání a jak je vnímání vědecké práce odlišné od reality. Na osobní rovině se díky nim dostávám do kontaktu s novými technologiemi, učím se více využívat sociální sítě, ale seznamuji se i s novými kulturním směry (což oceňují zejména moje děti). Zároveň se učím učit.
Jak může chránit kriticky ohrožené druhy rostlin každý z nás?
Samozřejmostí je ohrožené rostliny netrhat. Ochrana ohrožených rostlin je založena zejména na ochraně jejich přirozených stanovišť. To je velkým problémem, protože na likvidaci těchto stanovišť jsou vyvíjeny tlaky developerů, kteří by nejraději stavěli i v chráněných územích. Druhým problémem je, že udržení ohrožených druhů v přírodě je závislé na původním způsobu hospodaření. V případě našich stanovišť se jednalo o lesy, které byly pasené, hrabalo se v nich stelivo, probíhalo v nich výmladkové hospodaření. Přestože se ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody snažíme tyto způsoby obnovovat, je to ekonomicky velmi náročné.
Každý člověk může přispět k ochraně druhů svým stylem života – apelovat na veřejnou zprávu i politiky, aby se ochrana přírody pro ně stala prioritou, jít příkladem a zapojit se do dobrovolnických aktivit pořádaných různými organizacemi.
...
RNDr. Hana Pánková, Ph.D. pracuje v Botanickém ústavu AV ČR v Průhonicích u Prahy. Její terénní výzkum probíhá především v lokalitě kolem Želivky, ve středním Polabí, ale také v okolí Vlašimi.
Fotografie lektorky, stážistů i reportáže z jejich výzkumu v terénu, si můžete prohlédnout na našich sociálních sítích Facebook a Instagram.
...
Připravila: Michaela Marková (Otevřená věda) ve spolupráci s Hanou Pánkovou, Jakubem Haklem, Josefínou Hanusovou, Eliškou Müllerovou, Hanou Klaudysovou a Barborou Lukášovou.
