Vyhledávání

O Stáži v Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR s lektorkou Soňou Hnilicovou

Stážista Miloslav Staněk vyzpovídal svou lektorku Soňu Hnilicovou z Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR, která vypsala na příští rok stáž z oboru geografie s názvem Výpočet výparu z krajiny. Povídali si mimo jiné i o tom, jak lze na stáž navázat po jejím skončení nebo o spolupráci se studenty vysokých škol.

 

Ústav pro hydrodynamiku se zapojí do stáží pro studenty v rámci oboru geografie již podruhé. Tentokrát se stáží „Výpočet výparu z krajiny“, kde si budou moci studenti vyzkoušet práci, ke které se obyčejně na střední škole nedostanou. Mohla byste nám nějak přiblížit, co bude předmětem stáže?
Odhad množství vody vypařené z krajiny je jednou z významných otázek, kterou se hydrologie dlouhodobě zabývá. Uvádí se, že v České republice se zpět do atmosféry vypaří okolo 2/3 všech spadlých srážek. Protože je množství vypařené vody měřit přímo pomocí přístrojů, používá se pro jeho stanovení řada výpočetních postupů. Námi nabízená stáž je zaměřena na odhad výparu z malého povodí a jeho ověření pomocí hydrologického modelu v rámci hydrologické bilance.

 

V anotaci na webových stránkách Otevřené vědy píšete, že stážista bude pracovat na studii o metodách výpočtu výparu z malých horských povodí. Jaké metody k tomu vůbec využije a čeká ho i práce s nějakými specializovanějšími programy?
Student se v rámci své stáže seznámí s několika fyzikálními rovnicemi, které se používají k odhadu výparu. Nejprve provede zpracování surových dat, na která bude následně zmíněné rovnice aplikovat. Kromě toho bude analyzovat výsledky převedené do podoby mapových výstupů, které si sám připraví pomocí geografických informačních systémů (ESRI ArcGIS). Na závěr stážista provede verifikaci odhadu výparu a seznámí se s jednoduchým hydrologickým modelem, který slouží k určení odezvy území na srážku.


Cílem stáže, jak uvádíte, bude stanovit vliv použitých metod na odhad celkového odtoku z horského povodí. Ústav pro hydrodynamiku nyní provádí výzkum na několika experimentálních povodích. Jaké povodí pro stáž vyberete?
Výzkum na našem Ústavu probíhá především v horských povodích na území Šumavy, Krkonoš a Jizerských hor, kde jsou přírodní procesy člověkem ovlivněny jen minimálně. Zmiňovaná stáž se bude týkat šumavského povodí Modravského potoka.

 

Krátce se ještě podívejme na stáž, která probíhá tento rok. Stážisté si mohli vyzkoušet také naprogramovat jednoduchý hydrologický model. Plánujete při nynější stáži nabídnout studentům možnost programování hydrologického modelu?
Pro tento rok neplánujeme nabídnout stáž na téma programování hydrologického modelu, ale není vyloučeno, že se do nabídky vrátí v dalších letech.
Pro příští rok Ústav nabízí ještě stáž kolegyně Petry Peer s názvem „ Mikrosvět pod elektronovým mikroskopem“. Během této stáže si bude moci student vyzkoušet práci s elektronovým mikroskopem včetně přípravy zkoumaných vzorků. Zkoumat bude moci kromě nanovláken například také nejrůznější typy pylových zrn.

 

Tento rok proběhla při stáži i praktická exkurze na experimentální povodí. Plánujete i při této stáži podobnou praktickou exkurzi?
V tomto roce jsme se studenty navštívili povodí Liz na Šumavě, kde se seznámili s přístroji sloužícími k hydrologickému výzkumu přímo v terénu. V příštím roce opět plánujeme obdobnou exkurzi, při které se stážisté seznámí s různými typy měřicích přístrojů, které se používají pro zjišťování výparu z vodní hladiny i z krajiny.

 

   

Fotografie z exkurze na experimentální povodí.

 

Student si ze stáže odnese spoustu nových poznatků, které bude moci dále využít na vysoké škole. V jakých oborech pak může tyto znalosti uplatnit?
Student si ze stáže odnese řadu poznatků o hydrologickém cyklu v krajině, jehož je výpar součástí. Student se naučí chápat všechny souvislosti a vazby přírodních procesů uplatňujících se při formování odtoku a výparu. Naučí se také kriticky pohlížet na nejrůznější metody, které bude ve své práci potřebovat, což je schopnost, kterou jistě využije při svém následném studiu na vysoké škole.
Nemalá část činnosti bude spočívat ve zpracování měřených dat. Naučí se základní statistické postupy, které následně může využít v celé škále oborů počínaje technickými přes přírodovědné až po humanitní.
Mezi specializované činnosti, které se student během stáže naučí, patří práce s geografickými informačními systémy z rodiny ArcGIS. Jedná se o programové prostředí sloužící nejen k tvorbě map a plánů, ale také k náročným prostorovým analýzám. Tuto zkušenost uplatní především budoucí studenti geografických oborů.

 

Ústav pro hydrodynamiku také nabízí spolupráci se studenty vysokých škol. Jak tato spolupráce probíhá?
Spolupráce s vysokoškolskými studenty nám není cizí. Řada našich zaměstnanců přednáší na vysokých školách. Díky tomu k nám docházejí studenti studující na PřF UK, ČVUT, VŠCHT a ČZU v Praze, UTB ve Zlíně atd., kteří zde pod vedením zkušených vědeckých pracovníků pracují na svých bakalářských, diplomových a doktorských pracích. Přehled nabízených témat pro studenty máme inzerovaný na internetových stránkách www.ih.cas.cz. Takto jsme již vychovali velké množství studentů, kteří našli uplatnění v oborech zabývajících se vodním hospodářstvím, chemickým inženýrstvím, ochranou životního prostředí atp. Řada z nich je dnes také našimi zaměstnanci a pokračují tak ve své vědecké kariéře na Ústavu.

 

Autor rozhovoru: Miloslav Staněk

 

Podívejte se na všechny stáže z oboru geografie, které jsou na rok 2019 vypsány a nezapomeňte se přihlásit do 30. 11. 2018.

 

 

27. 11. 2018

Program Veletrhu vědy 2019 je zveřejněn

Na pátém ročníku Veletrhu vědy, který se uskuteční od 6. do 8. června 2019 v PVA EXPO Praha se představí více než 100 vystavovatelů. Akci doplní dvacítka přednášek, panelových diskusí a science show. Významní čeští odborníci se letos sejdou nad tématy, jako jsou světelné znečištění, nanotechnologie, etické důsledky umělé inteligence nebo jedy v potravinách.

Letní vědecký kemp 2019: REGISTRACE SPUŠTĚNY

Akademie věd ČR v srpnu opět uspořádá Letní vědecký kemp, vzdělávací aktivitu pro pedagogy exaktních věd na ZŠ a SŠ. V období letních prázdnin si učitelé formou workshopů, přednášek a diskusí rozšíří znalosti v oborech chemie, biologie, fyziky a matematiky, aby je následně využili nejen v laboratorní výuce ve svých školách.

Češi ve vesmíru: závěrečný díl čtvrté série NEZKreslené vědy je tady

Cyklus vzdělávacích videí NEZkreslená věda se rozrostl o 10 nových dílů. Garantem posledního dílu Češi ve vesmíru je Michal Švanda z Astronomického ústavu AV ČR. Po jeho zhlédnutí budete možná překvapeni, jaké jsou úspěchy České republiky a jak znatelná je česká stopa na poli kosmického výzkumu. Kreslířem je stejně jako u předchozích dílů Tomáš Zach, komentář čte nezaměnitelný Pavel Liška.

Ambasador studentských stáží v žebříčku Forbes 30 pod 30

 Sedmadvacetiletý Jan Lukačevič z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který se loni stal ambasadorem studentských stáží v projektu Otevřená věda se dostal do prestižního žebříčku časopisu Forbes 30 pod 30.

Stáže v Akademii věd ČR letos absolvuje 177 středoškoláků

Možnost vyzkoušet si práci po boku opravdových vědců nabídla Akademie věd ČR již potřinácté studentům středních škol z České republiky. Pro rok 2019 vypsalo stáže 92 lektorů z 34 pracovišť Akademie věd ČR. Studenti si vybírali ze 111 témat napříč vědeckými obory. Organizátoři obdrželi 1171 přihlášek, což je dosud nejvíce v historii projektu Otevřené vědy. 

„Škola v přírodě pro dospělé“ aneb Letní vědecký kemp 2019

Učitelé základních a středních škol, zpozorněte! Chcete oživit a inovovat výuku chemie, biologie, fyziky a matematiky a nadchnout žáky a studenty pro studium přírodovědných oborů? Akademie věd ČR pořádá v srpnu tradiční Letní vědecký kemp – vzdělávací aktivitu pro pedagogy exaktních věd na základních a středních školách.