Vyhledávání

Ohlédnutí za Letní Otevřenou vědou

O prázdninách se uskutečnila pilotní stáž Letní Otevřené vědy AV ČR „ Simulace chemických účinků pádu komety do atmosféry Země“. Letní Otevřená věda, která vznikla ve spolupráci s Talnetcentrem, umožnila studentce brněnského gymnázia Alexandře, zapojit se do špičkového výzkumu na Akademii věd ČR i v letních měsících, kdy vědecké stáže projektu Otevřená věda AV ČR standardně nekonají. Stáž proběhla na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského v Praze pod vedením dr. Martina Feruse. Přečtěte si jeho malé ohlédnutí za stáží:
 
Za romantických letních nocí někteří z nás obrací své oči k obloze, aby spatřili prchavou krásu padajících hvězd. Tuto nebeskou podívanou nám přinášejí drobné částečky meziplanetární hmoty, které vstupují do zemské atmosféry závratnými rychlostmi desítek kilometrů za vteřinu. Již ve výškách kolem sto kilometrů nad zemským povrchem, na samé hranici kosmického prostoru, se srážejí s molekulami vzduchu při atmosférickém tlaku odpovídajícímu tomu, co v laboratoři často hrdě nazýváme vakuem. Závratná rychlost propůjčuje objektu tak vysokou pohybovou energii, že každá molekula vzduchu působí jako nemilosrdný projektil zahřívající a narušující tělísko takovým způsobem, že je okamžitě obklopeno plazmovou obálkou o teplotě několika tisíc stupňů. Celé těleso je ablováno a shoří během jedné či dvou vteřin. Světelnou stopu nazýváme meteorem.
 
Každý rok Země kříží dráhu hrubým odhadem více než 150 000 tun meziplanetárního materiálu. Většinou však tělíska dosahují centimetrových rozměrů. S tělesem o průměru jednoho metru se naše planeta střetne statisticky jednou za rok. Bylo tomu tak vždy?
 
Jedním z fascinujících zjištění, která přinesly mise na Měsíc, bylo určení stáří kráterů nikdy nesmytých větrem, vodou či pohybem kontinentů z tváře našeho souputníka. Naprostá většina jich vznikla během prvních asi pěti set milionů let existence Země a Měsíce. Obě tělesa tak byla v době svého mládí beze všech pochyb vystavena nemilosrdnému bombardování meziplanetární hmotou s četností, která o miliardy přesahuje dnešní frekvence dopadů meteoritů či asteroidů na povrch našeho světa. Přitom ještě během této epochy na Zemi existovala hustá atmosféra a vodní oceány. Podle planetologů díky dopadům meziplanetární hmoty narostla hmotnost Země ještě o několik procent a na její povrch byly takto transportovány těkavé látky, mezi něž se řadí atmosférické plyny a také voda. Beze všech pochyb měly dopady mimozemských těles dalekosáhlé následky pro chemismus našeho světa. V neposlední řadě lze na základě studia izotopů uhlíku dovodit, že se zde ke konci tohoto období tzv. těžkého bombardování patrně objevil i život sám.
 
Co se stane s tělesem meziplanetární hmoty během dopadu? Probíhají během hoření chemické reakce, které promění chemické látky v něm obsažené v jednoduché plyny? Přežijí některé molekuly? Nemůže být rázová vlna také zdrojem energie pro syntézu látek na povrchu či v planetární atmosféře? Kromě pasivního přenosu chemikálií z meziplanetárního prostoru, nepůsobí impakt asteroidu či komety také jako jiskra spouštějící chemické reakce? Dopad asteroidu z chemického hlediska nikdo nikdy nezkoumal, tím méně v prostředí raných planetárních atmosfér.
 
V rámci studentské stáže jsme se zabývali tím, jak zavřít impakt tělesa meziplanetární hmoty do zkumavky a studovat jej za přísně kontrolovaných laboratorních podmínek pomocí ablace povrchů ledů, kapalin a pevných látek různých složení výkonným laserem. Dnes víme, že jednoduché látky podléhají dalekosáhlým změnám a že řada chemických procesů vede k syntéze kyanovodíku. Jedním ze zjištění tedy je, že asteroidy „otrávily“ náš svět tímto jedovatým plynem. Ale je tomu skutečně tak? Kyanovodík je důležitou chemikálií, kterou řada současných vědců považuje za mateřskou sloučeninu stojící na počátku cesty vedoucí ke vzniku biomolekul, bází genetického kódu, aminokyselin a cukrů. Co je dnes jedem, mohlo být látkou, ze které se na naší planetě zrodil život. A přispěly k tomu dopady asteroidů a komet, jejichž chemismus jsme prozkoumali v naší laboratoři.
 
RNDr. Martin Ferus, Ph.D.
 
 
      

Alexandra, účastnice stáže "Simulace chemických účinků pádu komety do atmosféry Země",  pod vedením dr. Martina Feruse.

21. 9. 2017

Otevřená věda se představila na festivalu v Memphisu

V americkém Memphisu se v květnu 2018 konal 42. ročník mezinárodního festivalu Memphis in May, který se zaměřil na Českou republiku. Američtí organizátoři společně s Velvyslanectvím ČR ve Washingtonu představili českou kulturu, architekturu, gastronomii, vzdělávání i business. Českou vědu reprezentovaly přednášky zástupců Akademie věd ČR a také výstava Čeští vědci a jejich vynálezy. 

Veletrh vědy ukázal obrovský zájem o českou vědu

Čtvrtý ročník Veletrhu vědy, který se konal od 7. do 9. června 2018 v Praze, navštívilo během tří dnů rekordních 24 800 návštěvníků. Na veletrhu se prezentovalo 90 vystavovatelů z řad ústavů Akademie věd ČR, dalších vědeckých institucí, univerzit a firem.

Účastníci studentských stáží si na Veletrhu vědy vyzkoušejí popularizaci vědy

Veletrhu vědy se zúčastní středoškolští studenti, kteří letos pod hlavičkou projektu Otevřená věda absolvují stáž v Akademii věd ČR. V pátek 8. června na ně čeká celodenní program v podobě přednášek a někteří z nich si také vyzkoušejí, jak se popularizuje věda. Na akci dorazí téměř 150 studentů.

Veletrh vědy představí rekordní počet expozic i kariérní zónu

Více než 80 vystavovatelů se bude letos prezentovat na Veletrhu vědy, který se uskuteční od 7. do 9. června na výstavišti PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Během tří dnů nabídne veletrh přes sto interaktivních expozic, mezi nimiž nebude chybět 40 pracovišť Akademie věd ČR, vysoké školy a další vědecké instituce i firmy. Jednu z nejrozsáhlejších populárně-naučných akcí u nás pořádá pod hlavičkou projektu Otevřená věda Akademie věd ČR.

Letní vědecký kemp 2018 aneb „Škola v přírodě pro dospělé“

REGISTRACE SPUŠTĚNA. Akademie věd ČR v srpnu opět pořádá Letní vědecký kemp, vzdělávací aktivitu, která je určená pedagogům exaktních věd na ZŠ a SŠ. V období letních prázdnin si formou workshopů a následných diskusí rozšíříte své znalosti v oboru chemie, biologie, fyziky a matematiky tak, abyste je následně mohli využít nejen v laboratorní výuce ve svých školách. Důraz při volbě experimentů je kladen především na finanční „nenáročnost“ a zařazení do Rámcových vzdělávacích programů na příslušném stupni škol. Letní vědecký kemp se letos bude konat v penzionu Stará škola v Jindřiši u Jindřichova Hradce. 

 

V Akademii věd ČR letos absolvuje stáž rekordních 169 středoškoláků

Nadchnout mladé lidi pro vědu a ukázat jim, na čem se v Akademii věd ČR v současné době pracuje, jsou hlavní cíle stáží pro talentované středoškolské studenty, které Akademie věd ČR pořádá v rámci projektu Otevřená věda. Pod vedením 94 zkušených lektorů z řad vědeckých pracovníků Akademie věd je letos absolvuje 169 studentů.