Jak se v češtině vyslovují cizí slova, zkoumá středoškolák Jiří Novák

Zamysleli jste se někdy nad tím, že jazyk má svou grafickou i zvukovou stránku? Právě tím, jak zní cizí slova přejatá do češtiny se zabývá lingvistka Veronika Štěpánová z Ústavu pro jazyk český AV ČR. Víte, co zkoumá fonetika? Středoškolák Jiří Novák se letos na své stáži zaměřil zejména na výslovnost cizích vlastních jmen a různé způsoby jejich zvukové adaptace do češtiny. Kde se dají výsledky jeho výzkumů uplatnit? A jak vůbec taková fonetická stáž probíhá? Přečtěte si v rozhovoru.

 

Stáž: Fonetická stáž aneb [vískum víslovnosťi přejatíx slof]
Lektorka: PhDr. Veronika Štěpánová, Ph.D., oddělení jazykové kultury, Ústav pro jazyk český AV ČR
Stážista: Jiří Novák

 

Otázky pro stážistu Jiřího Nováka:

Jak ses dozvěděl o Otevřené vědě a co tě přimělo přihlásit se na stáž?
Dozvěděl jsem se o stážích z webových stránek naší školy. Chtěl jsem zkusit něco nového a dozvědět se víc věcí o oborech, které mě zajímají. Také se mi líbila představa, že o sobě můžu mluvit jako o stážistovi v Akademii věd ČR.

Proč sis vybral právě toto téma stáže?
Tuto konkrétní stáž jsem si vybral proto, že se sám zajímám o jazyky, nejenom o češtinu, ale i o další (hlavně evropské) jazyky, které se i jako samouk učím. Chtěl jsem proto využít všeobecné poznatky získané z jiných jazyků spolu s těmi, které už mám o češtině, a naučit se vnímat rozdíly a podobnosti mezi nimi.

Co nyní studuješ?
Studuji Gymnázium Teplice, nyní jsem v sextě (druhý ročník střední školy).

Víš už, co bys chtěl studovat na vysoké škole?
Zatím to ještě nevím úplně přesně. Rozhodně bych se chtěl věnovat jazykům. Nejspíš budu studovat pedagogiku, ale rozhodnutý ještě nejsem. Miluji totiž kreslení komiksů a komiks se dá nyní dokonce také studovat.

Jak zatím probíhala tvoje stáž?
Stáž prozatím probíhala především formou online schůzek. Mezitím jsem dostal doporučení načíst si odborné texty (i v angličtině), abych se lépe seznámil s jazykovými pojmy a termíny. Od své lektorky jsem dostal také úkoly týkající se výslovnosti přejatých slov, v tom prvním jsem přepisoval seznam slov laickým výslovnostním přepisem, dále českou fonetickou transkripcí a nakonec mezinárodní transkripcí IPA. Druhým mým úkolem bylo ověřit výslovnost slova dikobraz, protože u něj bývá ve slovnících uváděna dubleta – to znamená výslovnost [dykobras] i [ďikobras]. Mým úkolem bylo ověřit, že měkká forma se dnes nepoužívá, což se mi prostřednictvím poslechu nahrávek z archivu České televize a Českého rozhlasu podařilo. Dalším zkoumaným slovem, kterým jsem se zabýval, bylo jméno Düsseldorf, kde už výslovnostních variant bylo více. O výsledcích společně napíšeme v létě článek do odborného časopisu Jazykovědné aktuality. Při posledním setkání s lektorkou jsem již osobně navštívil Ústav pro jazyk český v Praze, kde jsem mohl sledovat její práci v jazykové poradně.

Co máte naplánováno v rámci roční stáže stihnout?
Rozhodně napíšeme zmíněný odborný článek. Nyní zkoumám a ověřuji různorodou výslovnost názvů jednotlivých amerických států. Těším se na listopad, kdy bychom se mohli zúčastnit vědecké konference. V závěru roku se možná ještě budeme věnovat výzkumu vietnamských jmen.

Co se ti na stáži (ve vědě) nejvíc líbí?
Stáž rozhodně naplnila moje očekávání. Líbí se mi hlavně ta možnost zapojit se mezi vědce a přispívat vlastní prací k jazykovému výzkumu češtiny.

Jak se ti spolupracuje s lektorkou?
S lektorkou se mi spolupracuje skvěle, vyhovuje mi její přístup. Jsem třeba hodně rád, že nemluví jenom spisovně. Jsme v pravidelném kontaktu a všechno ohledně stáže spolu stále konzultujeme.

Čím bys chtěl být?
Upřímně ještě nemám jasnou představu o budoucí práci, zatím to směřuji hlavně k tomu vzdělávání a učení. Vidím se nejspíš jako učitel na střední škole nebo u nás gymnáziu, ale nechávám tomu volný průběh, protože mám ještě čas se rozhodnout a každou chvíli mě napadá něco jiného. Chci hlavně dělat něco užitečného, což podle mě například práce v Akademii věd ČR rozhodně je. Skrze mou velkou zálibu v učení se cizím jazykům mě už napadlo i pracovat někde na velvyslanectví, nicméně stále ještě nevím, kam mě budoucnost zavane, a hlavně po každém testu fyziky to vidím spíš na okamžitý nástup do Amazonu.

 

Otázky pro lektorku Veroniku Štěpánovou:

Co letos stážistu na Vaší stáži přesně čeká?
Se stážistou zkoumáme aktuální výslovnost vybraných přejatých slov v češtině, zejména vlastních jmen, a to jak u profesionálních mluvčích, tak v běžném úzu. Výstupů ze stáže bude větší množství a budou různorodé. Již nyní jsme svými daty přispěli k aktualizaci některých hesel v Internetové jazykové příručce, začínáme psát odbornou studii a pravděpodobně se přihlásíme na jednu podzimní konferenci. Naše výzkumy naleznou uplatnění i v rámci činnosti jazykové poradny Ústavu pro jazyk český a jako podklad poslouží i vznikajícímu Akademickému slovníku současné češtiny.

Po čem konkrétně ve fonetickém výzkumu češtiny pátráte?
Naším hlavním tématem je zvuková adaptace přejatých slov v češtině. Vztah mezi grafikou a výslovností je v domácí slovní zásobě poměrně pravidelný, ale o výrazech cizího původu (zvláště o vlastních jménech) to neplatí. Zjednodušeně řečeno tedy tato slova v češtině často samozřejmě nečteme tak, jak je píšeme, ale na druhou stranu ani nepřejímáme přesně tu zvukovou podobu, kterou mají ve výchozím jazyce, jak se někteří lidé mylně domnívají. Existují určité principy, které se zde uplatňují, avšak teoretické předpoklady je nezbytné ověřovat v praxi. Lze tedy říct, že pátráme po tom, jak se různá, z výslovnostního pohledu obvykle poněkud problematická slova v češtině většinou vyslovují, jak značná je variabilita a frekvence jednotlivých variant atp. Značným problémem je nalézt dostatečné množství autentických dat, což se neobejde bez velké časové zátěže. V současnosti máme kompletně hotové dva výzkumy a pracujeme na dalších třech. Nápadů, co by bylo vhodné zkoumat, máme velmi mnoho, protože touto problematikou se aktivně zabývá opravdu málokdo. Výslovnost mnoha běžně se vyskytujících slov není nikde popsána, případně jde o příručky, které již nemusí být z hlediska dnešního úzu a vývoje jazyka aktuální – věděli jste například, že u hesla „dikobraz“ veškeré české výkladové slovníky dosud uváděly možnost vyslovovat na začátku jak hlásku [d], tak i [ď]? Ač je varianta [ďikobras] sice z hlediska původu náležitá, v praxi se, jak jsme předpokládali a ověřili, v současnosti nevyskytuje a pravděpodobně by u většiny posluchačů vzbudila nežádoucí pozornost.

Jaké znalosti očekáváte od středoškoláků, kteří se hlásí na Vaši stáž?
Vzhledem k tomu, že vím, jak malá pozornost se zvukové stránce jazyka při výuce češtiny obvykle věnuje (čest výjimkám) a že jsem dříve působila jako lektorka výslovnosti na herecké škole, kam přicházeli zejména čerství maturanti, nemohu příliš hluboké znalosti této problematiky a zkušenosti s ní od středoškoláků očekávat. Samozřejmě je ale potřeba, aby si stážista především uvědomoval rozdíly mezi psanou a mluvenou formou jazyka, a hlavně aby měl zájem se naučit např. základy fonetické transkripce a byl schopen vycvičit se ve sluchové analýze. V tomto ohledu velmi pomáhá např. hlubší zájem o studium cizích jazyků.

Proč jste si letos vybrala právě tohoto studenta?
Volila jsem tuším mezi 13 uchazeči. Do užšího výběru se dostali 4 z nich, kteří podle mého názoru byli z hlediska svých zkušeností a znalostí poměrně vyrovnaní. Konečné slovo měl tedy motivační dopis – ten od Jirky mě zaujal nejvíce, navíc k němu připojil i velmi pozitivní a detailní reference od svého pedagoga. Jirka je velmi chytrý a bystrý, má velkou motivaci učit se nové věci, přichází s vlastními nápady, pracuje pečlivě a rychle. Zatím mám pocit, že je až přehnaně skromný a nesmělý, takže doufám, že mu i průběh stáže pomůže více si věřit.

Proč vedete stáže pro středoškoláky?
Stáž vedu letos poprvé, protože jsem v předchozích letech, kdy jsem o této možnosti věděla, pracovala kvůli mateřství jen na zkrácený úvazek a nechtěla jsem si přibírat další náročnou činnost. Podle mého názoru je téměř povinností každého vědce předávat své znalosti a zkušenosti dál, případně popularizovat vědu a výzkumné výsledky. Na oplátku získávám kromě významné pomoci s vyhledáváním a analýzou materiálu zpětnou vazbu z mimovědeckého prostředí, vylepšuji si pedagogické dovednosti a také doufám, že se mezi stážisty objeví naši budoucí akademičtí spolupracovníci. Spolupráce s mým letošním stážistou probíhá po všech stránkách bezproblémově, i když jsme samozřejmě museli pružně reagovat na epidemickou situaci a program jí průběžně přizpůsobovat.

Jak jste se Vy dostala k výzkumu českého jazyka?
Vzhledem k tomu, že oba moji rodiče celý život pracovali v Akademii věd, jsem měla k tomuto prostředí blízko a znala jsem již od dětství jeho klady i zápory. Moje maminka dokonce stále působí stejně jako já v Ústavu pro jazyk český (avšak ve zcela jiném oddělení i v jiné budově), takže si jistě mnozí myslí, že mě sem přivedla ona. Ve skutečnosti to však bylo tak, že jsem zcela náhodou našla na Filozofické fakultě UK na nástěnce vylepený inzerát, že se bude konat konkurz do oddělení jazykové kultury ÚJČ, o čemž maminka ani netušila. V té době jsem končila magisterské studium bohemistiky a fonetiky na FF UK, hlásila jsem se tamtéž do doktorského studia a učila jsem na herecké škole, kde však pro mě nebyla dlouhodobější perspektiva celého úvazku. Do budoucna jsem se chtěla zabývat výslovností češtiny, k čemuž mám právě v ÚJČ opravdu hodně příležitostí, protože zde od roku 1993, kdy bylo zrušeno fonetické oddělení, výzkum tohoto typu prakticky neprobíhal. Zájem o češtinu jsem měla nepřekvapivě už od dětství, na základní škole mě navíc učila vynikající češtinářka, ale také mě docela bavily i přírodní vědy a hudba. Veškeré tyto zájmy právě fonetika, tedy nauka o zvukové stránce lidské řeči, velmi dobře spojuje.

Čemu se ve svém výzkumu přesně věnujete a co plánujete do budoucna?
Když se zrovna nezabývám úkoly souvisejícími se stáží, snažím se realizovat své vlastní výslovnostní výzkumy. Mnoho času a energie mi také zabere každodenní práce související s jazykovým poradenstvím, kterému se v oddělení jazykové kultury intenzivně věnujeme: kromě zodpovídání dotazů po telefonu je to hlavně zveřejňování odpovědí z oblasti fonetiky a onomastiky v nově vzniklé Databázi jazykových dotazů. Aktuálně pracuji také na studii postojů uživatelů jazykové poradny k přejatým slovům, která bude součástí připravované kolektivní jazykověporadenské monografie. Dále spolupracuji s kolegy z lexikografie na revizi výslovnostních údajů v Akademickém slovníku současné češtiny. Průběžně se také zabývám popularizací, pravidelně např. přispívám jazykovými sloupky do sobotní přílohy Orientace v Lidových novinách.

Co Vás nejvíc baví na Vaší práci?
Vědecká práce se podle mého názoru nedá dobře vykonávat, aniž by dotyčného bavila a byla zároveň jeho koníčkem. Baví mě zjišťovat dosud nepopsané skutečnosti, pátrat po vzájemných souvislostech a příčinách určitých jevů, dozvídat se nové informace z publikací jiných vědců. Také mám radost, pokud někomu pomohu vyřešit jeho problém a jsem schopna mu zodpovědět otázku v jazykové poradně. Baví mě i prezentace vědeckých výsledků na všech úrovních včetně pedagogické činnosti. Zejména fonetika, která stojí na pomezí humanitních a přírodních věd, je z mého pohledu velice pozoruhodná a pestrá věda.

...

Fotografie lektorky a stážisty si můžete prohlédnout na našich sociálních sítích Facebook a Instagram.

Připravila: Michaela Marková (Otevřená věda) ve spolupráci s Veronikou Štěpánovou a Jiřím Novákem.